Dosaženo dohody o Náhorním Karabachu
02.11.2008 15:54
Nejvyšší představitelé Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu podepsali dnes v Moskvě společnou deklaraci o mírovém urovnání konfliktu v Náhorním Karabachu. Oznámil to ruský prezident Dmitrij Medveděv.
Podle něj bylo s arménským prezidentem Seržem Sarkisjanem a s ázerbájdžánským prezidentem Ilchamem Alijevem dohodnuto, že urovnání konfliktu mírovými prostředky musí být doprovázeno mezinárodními zárukami, které by měly být právně vymahatelné.
Urovnání se prý musí týkat všech aspektů konfliktu a všech etap realizace mírového plánu. Žádné další podrobnosti z jednání sděleny nebyly.
Prezidenti "se zavazují, že budou napomáhat ozdravení situace na jižním Kavkazu, stabilitě a bezpečnosti cestou politického urovnání konfliktu na základě zásad a norem mezinárodního práva", uvádí se ve společné deklaraci tří prezidentů.
Rusko podle západních agentur v poslední době tlačí na Arménii, aby situaci kolem Náhorního Karabachu odblokovala a mohla vystoupit ze své izolace. Tlak zesílel hlavně po srpnové pětidenní válce mezi Ruskem a Gruzií.
Medveděv nedávno při návštěvě Arménie řekl, že "srpnové události ukázaly, že složitá otázka se musí řešit na základě mezinárodních zásad, na základě mezinárodního jednání". Podle agentury ITAR-TASS tak připomněl "agresi Gruzie proti Jižní Osetii". "Nic jiného než jednání nemůže přivést k pozitivnímu výsledku. To je jedno z hlavních poučení krize na Kavkaze, k níž došlo letos v srpnu," dodal Medveděv.
Rusko svou válku s Gruzií důsledně označuje jako gruzínsko-osetský konflikt. Medveděv už dříve řekl, že řešení konfliktu v Náhorním Karabachu bude podle něj velmi tvrdý oříšek.
Arménští separatisté kontrolují Náhorní Karabach od začátku 90. let po ozbrojeném konfliktu, který si vyžádal asi 30 tisíc mrtvých. V roce 1994 Ázerbájdžán a Arménie podepsaly dohodu o příměří, aniž se dohodly na statusu sporného území, kde od té doby poměrně často dochází k ozbrojeným incidentům.
Karabach je stále mezinárodně uznávanou součástí Ázerbájdžánu a ani Arménie jej de facto neuznává za svou součást. Zatímco Ázerbájdžán požaduje navrácení Karabachu, Arménie je pro nezávislost území.
Enkláva je součástí jakési "konfederace" a s Arménií je spojena Lačinským koridorem, jehož dobytí bylo mezníkem války. Ázerbájdžán ztratil v konfliktu přes deset procent území (včetně okolí Karabachu).
Foto: Wikipedia, AP a Profimedia
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.