Dvacet let po fiasku šilhá Moskva znovu po Afghánistánu
16.02.2009 12:15
Ze strachu, že neúspěch USA umožní Talibanu rozšířit islamistická povstání do sousedních zemí, Rusko možná pomůže zásobování NATO pomocí trasy přes sovětské území. Zároveň ale potvrzuje svůj nárok na poslušnost režimů v středoasijských postsovětských republikách.
V neděli uplynulo přesně dvacet let ode dne, kdy Sovětský svaz ukončil svoji katastrofální, téměř deset let trvající okupaci Afghánistánu. Válečný hrdina generál Machmut Garejev zůstal, aby klientskému režimu Kremlu pomohl přežít. Tři roky nato zmizel ze země i on, když islamističtí rebelové, kterým v 80. letech USA posílaly zbraně, postoupili k branám Kábulu.
ČTĚTE TAKÉ: Ruský diplomat: USA chybují v Afghánistánu jako Sověti
Generál Garejev je nyní prezidentem Ruské akademie pro vojenskou vědu. Americkému deníku Christian Science Monitor v rozhovoru řekl, že věří, že hrozby, které přiměly Sovětský svaz k invazi, jsou stále velice aktuální. Vůdci Kremlu se obávali rozšíření islámské revoluce v iránském stylu a tato hrozba mezitím jen vzrostla. Garejev pochybuje, že současná mise NATO nemá velkou šanci přinést regionu dlouhodobou stabilitu.
„V Afghánistánu se nedá ničeho dosáhnout vojenskou silou," říká generál. „Pokud Američané budou pokračovat ve strategii, kterou mají nyní, nikam nepokročí."
Rozhovory mezi americkými a ruskými představiteli přinesly naději, že obě země konečně začnou spolupracovat na tolik potřebném dopravním koridoru skrz bývalé sovětské území, kterým by měly v budoucnu proudit zásoby pro síly NATO v Afghánistánu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov naznačil, že dohoda o zásobovací trase by mohla signalizovat širší tání ve vztazích mezi Moskvou a západní aliancí, které zamrzly během minulého léta kvůli ruské válce s Gruzií.
Středoasijská hrozba a propustné hranice
Ale většina vůdčích ruských expertů, především těch, kteří mají špatné zkušenosti z minulosti, jako je Garejev, mají pochybnosti o amerických perspektivách v Afghánistánu. Hluboce se obávají, že následky konečné prohry západní aliance těžce dopadnou na Rusko a bývalou sovětskou střední Asii.
„Konsensus mezi ruskými experty je, že pro USA a NATO neexistuje žádná strategie, jak vyhrát," říká Fjodor Lukjanov, editor moskevského odborného časopisu Russia in Global Affairs.
„Většina věří, že dříve či později bude sousedním zemím hrozit napadení oživeného Talibanu. Což znamená, že musíme s Američany spolupracovat a najít společný přístup k islamistické hrozbě, ale také se potřebujeme sami připravit."
Rusko se obává oživení několika islamistických povstání, která během 90. let málem ovládla bývalé sovětské republiky Tádžikistán a Uzbekistán.
Ozbrojence vycvičené v Afghánistánu také Moskva viní z problémů v Čečně. Extremisté podle Kremlu přeměnili rebelující ruskou provincii v doupě teroristů, kteří opakovaně zaútočili na centrum Moskvy.
„Při pohledu zpět si nemyslím, že rozhodnutí poslat v roce 1979 sovětské jednotky do Afghánistánu bylo jen výsledkem rozmaru sovětského velení," říká Rudolf Pichoja, historik z Akademie státní služby, která vychovává vládní úředníky.
„Události v Afghánistánu spolu s iránskou revolucí signalizovaly počátek globální islamistické revoluce. Nyní toto nebezpečí vidíme naprosto jasně."
Ruští experti uvádějí, že pašování drog z Afghánistánu od vpádu vojsk NATO prudce vzrostlo.
Podél stezky pašování opia, hašiše a heroinu skrz postsovětskou střední Asii do Ruska a posléze na evropské trhy prosperuje organizovaný zločin a šíří se korupce.
Rusové varují, že je zde potenciál pro mocnou alianci mezi bohatými pašeráky a mocichtivými islamistickými radikály.
"Tyto drogy tečou do Ruska," říká Garejev, "a Američané s tím očividně nic nedělají. Pro nás je to velice vážná hrozba."
Základny USA - zdroje problémů
Rusko se s tím, jak se NATO v Afghánistánu dostává pod čím dál větší tlak, snaží zajistit svůj vliv ve střední Asii.
Minulý týden, poté, co obdržel půjčky a pomoc v celkové výši přes padesát miliard korun, nařídil kyrgyzský prezident Spojeným státům, aby vyklidily vojenskou základnu v Manasu.
ČTĚTE TAKÉ: Kyrgyzové se rozhodli: uzavřou americkou základnu
Ve stejnou dobu také Rusko přimělo svoji regionální alianční skupinu, šestičlennou Organizaci smlouvy o kolektivní bezpečnosti, aby navýšila své síly rychlé reakce na deset tisíc mužů. Ti by měli bojovat proti terorismu a pašování drog.
Příští měsíc zahájí další regionální aliance, Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Ruskem a Čínou, zvláštní konferenci o Afghánistánu.
Chtějí posílit vztahy s Kábulem, které by poprvé od úplného stažení sovětských sil ze země mohly zahrnovat prodej ruských zbraní a vojenské poradce.
Uzavření Manasu by mohlo být v době, kdy sabotáže Talibanu ohrožují existující zásobovací trasy z Pákistánu, pro Spojené státy obzvláště bolestné.
Ale pro Moskvu není mezi snahou vytlačit aktivitu USA na bývalém sovětském území a ochotou pomoci misi NATO v Afghánistánu žádný rozpor, alespoň podle Andreje Klimova, vicepředsedy komisi pro mezinárodní vztahy ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu.
„Všechny tyto základny, jako je Manas, jsou pro moji zemi potenciálním zdrojem problémů," říká Klimov. „Věříme, že přímá a otevřená spolupráce se Spojenými státy může být velice užitečná. Ale když Američané chtějí něco dělat bez nás, samozřejmě máme své obavy."
Spolupráce s USA může v budoucnosti ustoupit do pozadí.
„Rusko nutně potřebuje mít ve střední Asii spřátelené režimy a zajistit silnou a jednotnou ochranu hranic," říká Alexej Muchin, ředitel nezávislého Centra pro politické informace v Moskvě. „Jsme ochotni spolupracovat s NATO proti společnému nepříteli, Talibanu, ale z minulých zkušeností je nám jasné, že to pro nás nebude mít trvale pozitivní výsledky. Kreml si je jistý, že Rusko potřebuje jednat samo, a to s největší rozhodností, aby si zajistilo bezpečnost, pokud Afghánistán znovu zkolabuje," shrnuje expert postoj Moskvy.
Foto: AP, Reuters
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.