Najde Evropská unie společnou řeč? Podnikne vůči Rusku nějaké kroky? Do Bruselu se dnes sjeli nejvyšší představitelé zemí Evropské unie, aby se pokusili najít jednotnou odpověď na rusko-gruzínský konflikt. Dosud se pohledy členských zemí na spor poměrně značně lišily.
Některé, převážně východoevropské země jako Polsko či pobaltské státy prosazovaly ráznou reakci Bruselu vůči Moskvě. Naproti tomu třeba Německo, ale i jiné země, se zase klonily spíš k mírnější odpovědi. Zdůrazňovaly potřebu udržovat s Ruskem, hlavním dodavatelem energetických zdrojů do EU, dobré vztahy a Moskvu neizolovat.
Otázkou tak zůstává, zda se podaří sedmadvaceti státům unie nalézt společnou řeč. Tvrdou sankční politiku však lze očekávat jen těžko. "Čas k přijetí sankcí rozhodně ještě nepřišel. Jsme stále ve fázi dialogu s Moskvou, ne ve fázi sankcí," citovaly agentury minulý týden francouzského představitele, který při setkání s novináři vyjádřil přání nebýt ve zprávách jmenován.
Za základ současného dialogu s Moskvou označil rusko-gruzínskou dohodu o příměří, kterou pomohl vyjednat 12. srpna francouzský prezident Nicolas Sarkozy. "Summit řekne, že se musí splnit všech šest bodů dohody. Dokud se tak nestane, bude dohoda dále sledována."
Českou republiku budou na jednání, jejichž začátek je plánován na 15 hodin, zastupovat premiér Mirek Topolánek a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Česká vláda se dohodla, že její zástupci budou prosazovat hlavně zachování územní celistvosti Gruzie a obnovu po střetu s Moskvou.
Diplomaté v přípravách na summit probírali i možnost, že by unie mohla na Rusko uvalit nějaké sankce. Podle vyjádření řady vedoucích představitelů sedmadvacítky se však zdá, že k přijetí zásadních opatření vůči Moskvě unie nepřistoupí. Státníci ale budou debatovat o vyslání mise evropských pozorovatelů, kteří by měli dohlížet na dodržování příměří. Vyplývá to z prohlášení některých evropských předáků před vrcholnou schůzkou.
Český ministr zahraničí považuje krizi kolem Gruzie za ruský test reakcí Evropské unie, za jakýsi lakmusový papírek Moskvy vůči EU. Je přesvědčen, že tato otázka rozhoduje o 
politickém významu unie. Ministr se takto vyjádřil dnes ve Vídni na společné tiskové konferenci se svou rakouskou kolegyní Ursulou Plassnikovou.
Krize propukla počátkem měsíce, kdy se gruzínské jednotky pokusily získat moc nad separatistickou provincií Jižní Osetií. Moskva na to reagovala protiútokem. Ruská armáda vytlačila gruzínské síly z území povstalecké republiky a část jejích jednotek navzdory dohodě o stažení zůstává v Gruzii. Rusko rovněž uznalo nezávislost Jižní Osetie a Abcházie.
Foto: Reuters
