EU zostřila sankce. Zatrhla vstup i populistovi Žirinovskému

Do Evropské unie nově nesmí cestovat populistický ruský poslanec Vladimir Žirinovskij, "premiér" doněckých povstalců Alexandr Zacharčenko či další předák proruských separatistů Vladimir Kononov. Jejich jména figurují na novém seznamu 24 osob, kterým dnes Evropská unie v rámci protiruských sankcí zakázala vstup na své území a kterým zmrazila případný zahraniční majetek.

Brusel vyhlásil sankce proti Rusku přesto, že na východní Ukrajině se v rámci možného dodržuje příměří, za něž svět vděčí hlavně separatistům a ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. V Rusku je mezitím připravena k odjezdu další kolona bílých nákladních automobilů s humanitární pomocí pro trpící obyvatele Donbasu. Na první kolonu v srpnu reagovali někteří američtí politici výzvami, aby za ni byli Rusové rovněž potrestáni sankcemi.

Aktuální sankce rovněž postihly ruské energetické koncerny Rosněfť, Transněfť a Gazprom Nefť či trojici velkých zbrojních firem, platí také zákaz dodávek techniky potřebné pro těžbu energetických surovin například v Arktidě.

Na seznamu, který ráno EU zveřejnila ve svém věstníku, je dále například místopředseda ruské Státní dumy Igor Lebeděv či podnikatel Sergej Čemezov, který stojí v čele obří ruské strojírenské a zbrojní firmy Rostec.

Společnosti Rosněfť, Transněfť a Gazprom Něfť, o jejichž zařazení na sankční seznam média spekulovala, si nově nebudou moci na unijních trzích půjčovat peníze.

Unijní protiopatření se týkají také ruské zbrojovky Uralvagonzavod, velkého ruského výrobce civilních a vojenských vrtulníků Oboronprom či ruského leteckého výrobce United Aircraft Corporation.

Nový sankční balík Evropské unie začal platit po týdenním váhání. Dnes protiruská opatření vyhlásí také Bílý dům.

Brusel sice bude nové sankce uplatňovat, zároveň ale začne pracovat na jejich zmírnění nebo zrušení v závislosti na tom, jak se bude vyvíjet příměří na východě Ukrajiny.

Kdo chce ruského psa bít, hůl si našel v Ukrajině

Ukrajinská krize je pro Západ jen záminkou k potrestání Ruska, asi jako byl atentát v Sarajevu záminkou k rozpoutání války. Řekl to šéf ruské poslanecké sněmovny Sergej Naryškin. Šéf Státní dumy, tedy dolní komory parlamentu, dnes kritizoval nové americké sankce, jejichž vyhlášení avizoval prezident Barack Obama.

"Říká se, že kdyby nebylo výstřelů v Sarajevu, stejně by se našly jiné záminky a důvody k rozpoutání první světové války - a to se shoduje s dneškem," prohlásil Naryškin během schůze s ruskými historiky. "Nejhorší vnitroukrajinská krize, konflikt, konfrontace je pro ně (Američany) jen záminkou. To je zjevné. Kdyby jí nebylo, našli by si něco jiného," usoudil Naryškin.

"Sankce, ohlášené prezidentem Obamou, už nemají nic společného s realitou," řekl s poukazem na příměří, které od minulého pátku platí na východní Ukrajině.

"Válku sankcí" také kritizoval ruský tisk. "V sankcích příměří neplatí," nadepsal svůj článek list Kommersant a varoval, že Rusko chystá odpověď. I podle listu Vedomosti "válka sankcí" nepovede k ničemu jinému než k rozšíření zákazu na dovoz západního zboží a dalším protiopatřením.

"Všechna opatření jsou dvojsečná," shodl se list Nězavisimaja gazeta. "Nové kolo války sankcí je tu. Ať by nám říkali cokoli, nebude poslední," zdůraznila rozhlasová stanice Business FM. Se situací prý ekonomika nemá nic společného, jde jen o výměnu politických úderů, při které nikdo nebere ohled na vlastní zranění.