O významu sobotního vystoupení Vladimíra Putina na bezpečnostní konferenci v Mnichově se spekuluje na stránkách většiny hlavních ruských i evropských listů. Prokremelské deníky v Rusku tvrdé Putinovo vystoupení chválí s tím, že něco podobného "už bylo načase". Evropský tisk spekuluje o tom, zda znamená obnovení studené války. Převážně dochází k závěru, že nikoli.
Reakce ruských novin na sobotní vystoupení ruského prezidenta Vladimira Putina v Mnichově se liší podle jejich vztahu k současné kremelské politice.
Zpravodaj listu Kommersant ale napsal, že Putinovi při vystoupení chvílemi chyběla "příslovečná bota, kterou ve své době do tribuny OSN bouchal generální tajemník sovětské komunistické strany Nikita Chruščov".
Putin se podle Kommersantu k podobně tvrdému vystoupení na adresu Západu chystal celý svůj život ve vysoké politice a přesně věděl, co dělá. Deník si všiml, že ruský prezident při veškeré své "apokalyptické kritice" Spojených států, Severoatlantické aliance a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě neřekl jediné špatné slovo o Evropské unii.
"Bylo jasné, že jsme byli přítomni naprosto historické události. Stali jsme se svědky 'Mnichovské řeči Vladimira Putina'. Zbývá pochopit, s jakým znaménkem se tahle řeč zapíše do historie," podotkl zpravodaj Kommersantu a připomněl, že při následném odpovídání na otázky se Putin tradičně vyhnul dotazu o dodržování lidských práv v Rusku.
Ochlazení vztahů visí ve vzduchu již delší dobu
Podle listu Izvestija se Putin v Mnichově projevil jako tvrdý, otevřený a pragmatický lídr, který oznámil nevyhnutelný konec jednopolárního světa. Termín "nová studená válka" zazněl poprvé ještě před tím, než ruský prezident sestoupil z tribuny, napsal deník. "A zůstal viset ve vzduchu ještě dlouho po Putinově odjezdu... Druhý den mnichovské konference celý prošel ve znamení jeho řeči. Každý vystupující v té či oné formě hovořil o 'putinovských tezích'," podotkly Izvestija.
Deník Komsomolskaja Pravda považuje Putinovo vystoupení za otevřenou a nepřetvařující se analýzou současné situace. "Světu nakonec řekli celou pravdu," napsal list. Putin se podle něj vyslovil pro celoplanetární odpovědnost a dokázal, že jednostranný diktát nevyhnutelně vede k válkám a tragédiím. "Je také důležité, že prezident své hodnocení mezinárodní situace pronesl na konferenci, kdy byl přítomen výkvět světové politiky a diplomacie, a že jeho vystoupení v přímém přenosu ukázaly evropské televizní stanice. Vždyť o ruské pozici se často Evropa dozvídá jen v omezené, filtrované podobě," tvrdí Komsomolskaja Pravda.
„Studená válka“ jsou prý příliš silná slova
Ekonomicky zaměřený deník Vedomosti zdůrazňuje, že Putin přes veškerou tvrdou rétoriku vlastně neřekl nic příliš nového, co by ospravedlňovalo hodnotit jeho vystoupení jako začátek nové studené války. "Kód studené války bezpochyby napevno zapustil kořeny v mnohých hlavách na Západě i Východě, především v hlavách vojenských. A interpretace libovolného zostření vztahů mezi Východem a Západem jako začátku nové studené války - to je to nejjednodušší. Ale protiřečí dokonce i nedávno obnovené vojenské doktríně USA, která za hlavní nebezpečí nepokládá žádnou konkrétní zemi," připomínají Vedomosti.
Také evropský pondělní tisk, který většinou široce rozebírá sobotní Putinův projev, však zatím veřejnost uklidňuje, že na časy takzvané Studené války dalo jeho vystoupení pouze vzpomenout.
Francouzský list Le Figaro soudí, že Putinovo vystoupení bylo "variací na staré téma". V každém případě se tón mezi Washingtonem a Moskvou zostřuje. Putin již předem varoval, že nebude "přehnaně zdvořilý", ale pak zašel ještě o krok dál v křížovém tažení proti Washingtonu, kterému vyčetl, že vnucuje svůj politický systém ostatním, napsal Le Figaro.
Vídeňský Der Standard také konstatuje, že projev dal přinejmenším vzpomenout na časy studené války. Zároveň však soudí, že je silně přehnaný názor, že nová studená válka již začala. Přestřelky mezi Východem a Západem v Mnichově však naznačují, že vztahy mezi Ruskem a Západem jsou horší, než by bylo mezinárodnímu společenství milé, píše list.
Rusko chce nejspíš využít protiamerické nálady ve světě
Jiný rakouský deník Die Presse z Putinova projevu vyvozuje, že "Rusové se nikdy nevzdali pozice amerických rivalů na světové scéně, i když dávno nemají váhu bývalého SSSR". Že se teď pokoušejí využít celosvětové protiamerické vlny, je jen logické. A že nemají rádi NATO, ví každý, snad s výjimkou bruselské centrály aliance, kde se stále domnívají, že Rada NATO-Rusko je jakýsi mimořádný diplomatický výtvor. Putin tedy nevyhlásil novou studenou válku, jen oživil starou velmocenskou politiku, píše Die Presse.
Také švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung soudí, že nejde o novou studenou válku. Píše, že projev byl spíš určen domácímu publiku. Nacionalismus se prodává všude dobře, i v Rusku. Volby se blíží a Putin potřebuje nový impulz. Rozruch kolem války v Čečensku, které vděčí za svůj vzestup, totiž poněkud utichl. Ale proto ještě třetí světová válka nevypukne, ba ani nová válka studená. Ani Putin nechce zbrzdit hospodářský vzestup Ruska, protože s tímto růstem se zvětšuje i politická moc. A k tomu potřebuje Západ.
Agresivní rétorika byla spíše určena Rusům
Konfrontační projev prezidenta Putina byl spíš než Západu určen Rusům, kteří měli slyšet, že Moskva se nesklání před Washingtonem, usoudil také v podělí polský list Rzeczpospolita. "Putin dobře ví, že se mnoho Rusů smíří s hmotnou bídou, pokud budou mít jako v SSSR pocit, že žijí v impériu." Jedině tak může Rusko podle komentátora soupeřit s USA, protože přes všechny zisky z ropy a plynu domácí produkt Ruska odpovídá svou úrovní Nizozemsku, a to se mezi velmoci nepočítá. Závěrem Rzeczpospolita předvídá, že Putinovy mnichovské řeči proti rozšiřování NATO a protiraketovému štítu povedou jako obvykle k opačnému důsledku: "Hrozby Kremlu jsou argument pro to, ponechat otevřené dveře do NATO a hledat nové obranné prostředky, jako je protiraketová obrana."
Podle maďarského Népszabadságu dal Putin světu na srozuměnou, že Rusko nadále zůstává světovou mocností. Rozvinutému světu chce nadále prodávat své energetické zdroje, ale nechce, aby mu mluvil do jeho vnitřních záležitostí. To ještě není konfrontace, zatím.
Bulharský Dnevnik soudí, že Rusko sází na energetickou závislost Evropy. Snaží se kout železo, dokud je žhavé, tedy dokud je Evropa z pětiny závislá na ruských energetických zdrojích. Pětina je hodně, ale není to osudově mnoho, píše list.¨
Foto: AP