Expedice na severní pól má Rusku zajistit ropné nároky

Ambiciózní ruská expedice, která chce v Arktidě uskutečnit první hloubkové ponory a prozkoumat dno Severního ledového oceánu, dnes odpoledne dosáhla Severního pólu. Výprava má dokázat ruské nároky na zásoby ropy a plynu v arktickém šelfu.

Na pólu se chtějí ruští vědci ponořit dvěma miniponorkami do hloubky 4300 metrů, prozkoumat dno oceánu a nasbírat geologické a biologické vzorky. Na důkaz svého prvenství chtějí umístit na mořské dno ruskou vlajku. Ponory na dno oceánu odložila ruská výprava na čtvrtek.

Více než stočlenný tým z lodi Akademik Fjodorov se bude snažit najít důkaz, že Lomonosovův práh, jehož podmořské hory se táhnou na 1800 kilometrů pod hladinou Severního ledového oceánu, je geologickým prodloužením ruského území, a že Rusko si tedy může podle mezinárodní konvence o mořském právu dělat nárok na využívání jeho velkého nerostného bohatství.

V šelfu o rozloze více než 1,2 milionu čtverečních kilometrů se podle předpokladů skrývají zásoby až deset miliard tun ropy a plynu.

Případné vědecké důkazy, že oblast je skutečně spojena s ruským severem, musí Moskva předložit OSN. Mapy mořského dna v Arktidě jsou neúplné, a hranice tudíž sporné. Na arktický šelf si mohou činit nárok kromě Ruska další čtyři země: USA, Kanada, Dánsko a Norsko. USA a Kanada už chystají náročné operace, které by měly potvrdit zase jejich nároky.

Celá mise je dost obtížná a velmi riskantní. Nejobtížnější částí podle vědců bude vrátit se zpět ze dna oceánu z hloubky více než 4000 metrů na hladinu a najít si v pohybujícím se ledu volné místo pro vynoření. Jinak jim hrozí, že uvíznou pod silnou ledovou krustou.

"Dotknout se dna v takové hloubce je jako udělat první krok na Měsíci," prohlásil místopředseda dolní komory ruského parlamentu Artur Čilingarov, který se expedice účastní právě s cílem prokázat ruské nároky na Arktidu.

Koncem minulého týdne vědci poprvé vyzkoušeli v polárních podmínkách speciální miniponorky, schopné ponořit se do hloubky až šesti kilometrů.

Oba batyskafy Mir-1 a Mir-2 bez problémů dosáhly dna v hloubce 1311 metrů poblíž souostroví Země Františka Josefa.

Miniponorky mají zásobu energie na tří- až pětihodinový pobyt pod hladinou při rychlosti 1,5 až dvou uzlů za hodinu. Jsou vybaveny mechanickou paží, která má umožnit odebrat ze dna vzorky.

Expedici připravovali vědci přes dva roky, v oblasti budou pracovat do konce září. Kromě ruských vědců se jí účastní i jeden australský a jeden švédský odborník, kteří se mají stát součástí posádky při jednom z ponorů.

Mořem pod Severním pólem běžně podplouvají jaderné ponorky, nikoli ovšem v takových hloubkách. V srpnu roku 2005 se na nezamrzlý pól bez doprovodu ledoborce poprvé dostala i civilní loď Akademik Fjodorov.

Na fotografiích: (1) Člen polární výpravy při cestě arktickým mořem, záběr z ruského vysílání z minulého týdne; (2) Ruský atomový ledoborec Rossija, který výpravě prorážel cestu, snímek z roku 1987.

Foto: AP