Expedice na severní pól má Rusku zajistit ropné nároky

Zahraničí
1. 8. 2007 17:45
Člen ruské polární výpravy
Člen ruské polární výpravy

Člen ruské polární výpravyAmbiciózní ruská expedice, která chce v Arktidě uskutečnit první hloubkové ponory a prozkoumat dno Severního ledového oceánu, dnes odpoledne dosáhla Severního pólu. Výprava má dokázat ruské nároky na zásoby ropy a plynu v arktickém šelfu.

Na pólu se chtějí ruští vědci ponořit dvěma miniponorkami do hloubky 4300 metrů, prozkoumat dno oceánu a nasbírat geologické a biologické vzorky. Na důkaz svého prvenství chtějí umístit na mořské dno ruskou vlajku. Ponory na dno oceánu odložila ruská výprava na čtvrtek.

Více než stočlenný tým z lodi Akademik Fjodorov se bude snažit najít důkaz, že Lomonosovův práh, jehož podmořské hory se táhnou na 1800 kilometrů pod hladinou Severního ledového oceánu, je geologickým prodloužením ruského území, a že Rusko si tedy může podle mezinárodní konvence o mořském právu dělat nárok na využívání jeho velkého nerostného bohatství.

V šelfu o rozloze více než 1,2 milionu čtverečních kilometrů se podle předpokladů skrývají zásoby až deset miliard tun ropy a plynu.

Případné vědecké důkazy, že oblast je skutečně spojena s ruským severem, musí Moskva předložit OSN. Mapy mořského dna v Arktidě jsou neúplné, a hranice tudíž sporné. Na arktický šelf si mohou činit nárok kromě Ruska další čtyři země: USA, Kanada, Dánsko a Norsko. USA a Kanada už chystají náročné operace, které by měly potvrdit zase jejich nároky.

Celá mise je dost obtížná a velmi riskantní. Nejobtížnější částí podle vědců bude vrátit se zpět ze dna oceánu z hloubky více než 4000 metrů na hladinu a najít si v pohybujícím se ledu volné místo pro vynoření. Jinak jim hrozí, že uvíznou pod silnou ledovou krustou.

"Dotknout se dna v takové hloubce je jako udělat první krok na Měsíci," prohlásil Ruský ledoborecmístopředseda dolní komory ruského parlamentu Artur Čilingarov, který se expedice účastní právě s cílem prokázat ruské nároky na Arktidu.

Koncem minulého týdne vědci poprvé vyzkoušeli v polárních podmínkách speciální miniponorky, schopné ponořit se do hloubky až šesti kilometrů.

Oba batyskafy Mir-1 a Mir-2 bez problémů dosáhly dna v hloubce 1311 metrů poblíž souostroví Země Františka Josefa.

Miniponorky mají zásobu energie na tří- až pětihodinový pobyt pod hladinou při rychlosti 1,5 až dvou uzlů za hodinu. Jsou vybaveny mechanickou paží, která má umožnit odebrat ze dna vzorky.

Expedici připravovali vědci přes dva roky, v oblasti budou pracovat do konce září. Kromě ruských vědců se jí účastní i jeden australský a jeden švédský odborník, kteří se mají stát součástí posádky při jednom z ponorů.

Mořem pod Severním pólem běžně podplouvají jaderné ponorky, nikoli ovšem v takových hloubkách. V srpnu roku 2005 se na nezamrzlý pól bez doprovodu ledoborce poprvé dostala i civilní loď Akademik Fjodorov.

Na fotografiích: (1) Člen polární výpravy při cestě arktickým mořem, záběr z ruského vysílání z minulého týdne; (2) Ruský atomový ledoborec Rossija, který výpravě prorážel cestu, snímek z roku 1987.

Foto: AP

Autor: ČTK , - ms -

Další čtení

Při havárii malého letadla na britském letišti Southend zemřeli čtyři lidé

Zahraničí
14. 7. 2025

Reuters: Protivládní polovojenské jednotky RSF zabily v Súdánu téměř 300 lidí

Zahraničí
14. 7. 2025
Vladimir Putin čelí americké odpovědi

Trump dal Putinovi ultimátum. Teď pošle Ukrajině zbraně, pak nastoupí cla

Zahraničí
14. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ