Lídři Francie, Německa, Itálie, Británie, Japonska, USA a Evropské unie v prohlášení vyzvali Rusko, aby přestalo se všemi snahami o změnu postavení Krymu v rozporu s ukrajinským a mezinárodním právem. Moskva má podle nich také přestat podporovat referendum o připojení poloostrova k Ruské federaci, které je plánované na neděli.
Ruská anexe Krymu by podle vyjádření lídrů této skupiny, označované jako G7, byla jasným porušením Charty OSN i dalších smluv včetně závazků z Budapešťského memoranda z roku 1994. Kromě dopadů na jednotu, územní celistvost a suverenitu Ukrajiny by anexe měla vážné důsledky pro právní řád, který chrání suverenitu všech zemí.
Pokud Ruská federace k takovému kroku přistoupí, budou státy G7 reagovat "individuálně i kolektivně", stojí v prohlášení.
Referendum na Krymu o jeho přistoupení k Rusku vyhlásila tamní promoskevská vláda na neděli. Poloostrov fakticky ovládají neoznačení vojáci, o nichž vrchní velitel NATO v Evropě uvedl, že se jedná o příslušníky ruských ozbrojených sil.
Nedělní referendum nebude mít podle lídrů zemí skupiny žádný právní význam. Jeho nedostatečná příprava a zastrašující přítomnost ruských vojáků na poloostrově prý také způsobí, že se bude jednat o pochybnou proceduru bez morální síly.
"Ze všech těchto důvodů výsledek neuznáme," stojí v prohlášení. Také vláda v Kyjevě, kterou západní země na rozdíl od Moskvy mají za legitimní, prohlásila, že výsledek uznat nehodlá.
Lídři zemí G7 zopakovali výzvu Rusku, aby okamžitě zmírnilo napětí na Krymu a v dalších částech Ukrajiny, stáhlo své ozbrojené síly do posádek i číselných stavů před počátkem krize a zahájilo přímá jednání s ukrajinskou vládou. Rusko by také mělo přispět k mezinárodnímu zprostředkování a k vytvoření pozorovatelských misí, které prý mohou řešit všechny jeho možné legitimní obavy. Moskva svůj postup na Krymu zdůvodňovala snahami o ochranu údajně ohrožených ruských obyvatel Krymu.
Lídři skupiny G7 naléhavě vyzvali Rusko, aby se připojilo ke společnému úsilí řešit krizi diplomatickým procesem a podpořilo cestu k suverénní, nezávislé, otevřené a jednotné Ukrajině. Rusku také připomněli své rozhodnutí přerušit přípravu na summit skupiny G8, tedy G7 a Ruska, chystaný na léto do černomořského letoviska Soči.
Summit Evropské unie už minulý týden rozhodl o přerušení jednání s Ruskem o uvolnění vízové politiky a dlouhodobých rozhovorů o nové základní dohodě upravující vzájemné vztahy.
EU tehdy také oznámila, že pokud Rusko "v několika dnech" nezačne jednat s vládou v Kyjevě a nebude dosaženo výsledků, přistoupí k dalším sankcím. V pondělí se v Bruselu schází unijní ministři zahraničí a podle diplomatů už je příslušný podklad připravený.
Agentura Reuters, která materiál viděla, uvádí, že dokument mluví o zákazu cest do EU pro ty osoby, které jsou odpovědné za činy ohrožující územní celistvost, suverenitu a nezávislost Ukrajiny. Další z článků hovoří o zmrazení v EU umístěných ekonomických prostředků těch, kdo jsou odpovědní za akce proti ukrajinské celistvosti. Konkrétní jména však zatím zřejmě nejsou určena, uvedla agentura.
Krym chystá "znárodňování"
Proruské krymské úřady mezitím uvedly, že hodlají "znárodnit" lodě ukrajinského vojenského námořnictva, jež jsou zablokované v sevastopolském přístavu.
"Jejich (ukrajinské) lodě nehodláme nechat odplout. Držíme tam nejen ukrajinskou flotilu, ale uzavřeli jsme cestu k odplutí i flotile Černomorněftěgazu," řekl krymský premiér Sergej Aksjonov. "Znárodníme ještě něco dalšího. Nikoliv soukromý majetek, ale objekty využívající přírodní zdroje. Nejspíše se rozhodne o solárních elektrárnách, že budou předány Krymské republice," dodal.
V Sevastopolu se pod žlutomodrou ukrajinskou vlajkou nalézají dvě plavidla - velitelská loď Slavutič a protiponorková korveta Ternopil. Obsluhuje je několik desítek ukrajinských námořníků, kteří se fakticky stali vězni svých ruských kamarádů z Černomořské flotily na obrovské základně. Nemají šanci odplout do Oděsy.
Podle prvního místopředsedy krymské vlády Rustama Těmirgalijeva by se "znárodnění majetku" ukrajinských státních firem na poloostrově mělo odehrát v nejbližších dnech, soukromých firem se však tento krok nemá dotknout. Odhadl také, že přechod krymské ekonomiky od ukrajinské měny k rublu potrvá asi půl roku.
Kyjev považuje snahy o odtržení Krymu za nezákonné a odporující ústavě, nicméně nezasáhne vojensky. "Nemůžeme se angažovat v nějaké vojenské operaci na Krymu. Tou bychom totiž obnažili východní hranici a Ukrajina by nebyla chráněná, s čímž ruští vojáci počítají," řekl předseda parlamentu Oleksandr Turčynov, který dočasně zastává i funkci hlavy státu. Referendum označil za frašku, o které se rozhodlo v Kremlu.
