Miliony zahraničních dělníků, kteří si v Rusku vydělávají na živobytí, mají zanedlouho svůj pobyt zahajovat prokázáním znalosti ruštiny. Příslušný zákon již podepsal prezident Vladimir Putin, platit má od počátku příštího měsíce. Podle expertů lze však spíše než zlepšení jazykových znalostí čekat úplatky za úřední potvrzení.
V Rusku podle odhadů pracuje, vesměs nelegálně, 11 až 14 milionů zahraničních dělníků z postsovětských států, z toho asi třetina v Moskvě. Podle údajů Federální migrační služby z 860 tisíc cizinců, kteří loni dostali pracovní povolení, se přinejmenším pětina rusky nedomluvila.
Nové opatření má podle záměru tvůrců přispět k začlenění "hostujících pracovníků" do společnosti a rovněž ochránit i je samé před četnými svízelemi způsobenými neznalostí. Sám Putin ještě během kampaně před prezidentskými volbami říkal, že bez ovládání ruštiny "nemají cizinci možnost přizpůsobit se kulturním a sociálním podmínkám země", což "vyvolává známé napětí ve společnosti".
Skeptici však o splnění nadějí vkládaných do zákona předem pochybují. "V Rusku se neplní ani požadavky, které se dají snadněji kontrolovat.
Například je kategoricky zakázáno pod hrozbou pokuty až 700 tisíc rublů (asi 440 tisíc korun) zaměstnávat cizince v obchodu.
Ale děje se tak všude," konstatoval Vladlen Maximov z podnikatelského sdružení Opora.
Zákon se vztahuje jen na pracovníky ze zemí, s nimiž má Rusko bezvízový styk. Výjimku však mají Bělorusko a Kyrgyzstán, protože ruštinu uznávají za úřední jazyk. Jiní mohou znalost ruštiny prokázat například maturitním vysvědčením vydaným v někdejších sovětských republikách do září 1991 nebo v Rusku po roce 1991.
Ostatním nezbude než za šest tisíc rublů (asi 3800 korun) odpovědět na 15 otázek testu v některém ze 160 jazykových středisek působících při ruských vysokých školách. Nebo si opatřit osvědčení o složení zkoušky na "černém trhu", kde se prodávají i vysokoškolské diplomy a jiné doklady.
