Konflikt mezi Gruzií a Ruskem, který se vyhrotil začátkem srpna kvůli sporu o kontrolu nad separatistickou oblastí Jižní Osetie, se mírně uklidnil poté, co Moskva v pátek z Gruzie částečně stáhla své jednotky. Mnoho vojáků, které Rusko označuje za příslušníky mírových sil, ale na gruzínském území dál zůstává - a Moskva tvrdí, že právem.
Odvolává se přitom na dohodu o příměří, kterou však interpretuje zcela jinak než druhá strana a západní země.
Po válce, v níž létaly kulky a vybuchovaly bomby, nyní na diplomatické frontě pokračuje válka slov - už nekrvavá, ale o nic méně nesmiřitelná. Hlavní spor se přitom vede o dokument, který měl ruskou invazi do Gruzie definitivně ukončit.
Šestibodovou dohodu o příměří mezi oběma stranami vyjednal 12. srpna francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Její klíčovou součástí je závazek na zastavení bojů a stažení gruzínských i ruských vojáků na pozice, kde se nacházeli před vypuknutím konfliktu.
Moskva trvá na tom, že požadavek splnila - její jednotky, které zůstaly v Gruzii, jsou podle ní součástí mírových sil. A ty prý mají zabránit propuknutí dalších krvavých střetů.
Většina se jich nachází v takzvaných ochranných zónách podél hranic s Jižní Osetií a další odštěpeneckou provincií Abcházií, některé ale zůstávají i ve vnitrozemí, například u černomořského přístavu Poti.
Vznik ochranných zón i trvalou přítomnost ruských sil Gruzie odmítá - a Západ stojí na její straně. Spojené státy, ale i Německo a další evropské země trvají na tom, aby Rusko dokončilo odsun svých vojáků. Moskva ale tvrdí, že má v ruce neotřesitelný argument, který ji k přítomnosti v Gruzii opravňuje.
Pátý bod mírové dohody totiž mimo jiné obsahuje zdánlivě nevinnou doušku. Stojí v něm, že dokud nebudou vypracována mezinárodní opatření, ruské mírové sbory "přijmou dodatečná bezpečnostní opatření". A právě o interpretaci oněch čtyř slov v celém sporu jde.
Zatímco představitelé Ruska mají za to, že kontrola gruzínského území ruskými mírovými silami takovým dodatečným bezpečnostním opatřením je, Gruzie a její spojenci jsou proti.
Dokonce i sám iniciátor dohody, prezident Sarkozy, na Moskvu naléhá, aby se mírového plánu držela a úplně stáhla své jednotky. Zatím bezúspěšně.
Foto: AP a Reuters
