Gruzínci používali ve válce tříštivé bomby

Gruzínští představitelé poprvé přiznali, že při rusko-gruzínském konfliktu v Jižní Osetii počátkem měsíce použili kazetové bomby. Oznámila to dnes mezinárodní organizace Human Rights Watch , která zároveň odsoudila Moskvu, že použila stejnou munici.

"Human Rights Watch dostala o víkendu od gruzínského ministerstva vnitra dopis, v němž přiznává, že u tunelu Roki spojujícím Rusko s Jižní Osetií použila kazetové bomby M85," řekl tisku Bonnie Docherty, specialista na zbraně v Human Rights Watch (HRW). Stejné bomby použil Izrael v roce 2006 ve válce s Hizballáhem v Libanonu.

Podle Human Rights Watch (HRW) bylo zhruba ve čtyřech obcích, které zasáhly kazetové bomby shozené gruzínskými nebo ruskými silami, zabito nejméně 14 civilistů a tisíce dalších lidí byly zraněny.

Rusko popírá použití kazetových bomb, ale HRW má podle svého představitele k dispozici nepopiratelné důkazy, že ruské jednotky je použily na různých místech.

Na konci května přitom v Dublinu proběhla desetidenní mezinárodní konference o kazetové munici. Souhlas se zákazem výroby a zničením stávajících zásob do osmi let vyslovilo 111 zemí světa.  Stranou však zůstali hlavní výrobci a uživatelé těchto zbraní, kteří se dublinského rokování vůbec nezúčastnili - USA, Čína, Rusko, Indie, Pákistán a Izrael.

ČTĚTE TAKÉ: Kazetové bomby končí. Ale ne u jejich hlavních uživatelů

Květnová dohoda z Dublinu předpokládá, že její signatáři nebudou užívat kazetové bomby, zničí jejich zásoby do osmi let a budou financovat programy na vyčištění starých bojišť od nevybuchlé munice. Dokument byl při jednání zmírněn o klauzuli umožňující armádám signatářských zemí spolupracovat se spojencem, který kazetové bomby užívá, například se Spojenými státy.

Organizátoři dublinské konference věří, že dohoda bude mít stejný význam jako úmluva dosažená v Ottawě v roce 1997, která zakázala protipěchotní miny. Přestože se k ní země jako USA, Rusko a Čína nepřipojily, vedla k výraznému poklesu v užívání těchto min.

Foto: AP