Ruský historik Jurij Dmitrijev, který je známý díky bádání o zmizelých obětech stalinského teroru, byl znovu zadržen. Informoval o tom jeho právní zástupce. V dubnu byl historik zproštěn obvinění ze zneužívání dětí a pořizování dětské pornografie. Byl mu však uložen soudní dohled za nezákonné držení "hlavních částí střelné zbraně". Nynější zadržení souvisí podle ruské nezávislé televize Dožď s "násilnými činy sexuálního charakteru". Ruská organizace na obranu lidských práv Memorial kritizovala předchozí obvinění jako zcela vykonstruované a jako snahu znehodnotit historikovu práci.
Dmitrijev byl zadržen ve středu "v souvislosti s novým trestním případem", řekl historikův právník Viktor Anufrijev. Soud má dnes rozhodnout, zda bude znovu poslán do vazby. Kvůli předchozímu obvinění strávil nyní 62letý Dmitrijev ve vazební věznici více než rok. Podle Anufrijeva se nová kauza opírá o dřívější obvinění ze "sexuálního zneužívání".
Během předchozího procesu byl Dmitrijev obviněn z pořizování "pornografických" snímků adoptivní dcery. Historik tehdy veškerá obvinění odmítl a tvrdil, že snímky pořizoval z lékařských důvodů, aby bylo možné sledovat vývoj děvčete, která je od narození mimořádně hubená a často nemocná. Skutečnost, že soud historika v dubnu osvobodil, považují aktivisté za takřka neuvěřitelné vítězství v zemi, kde soudci takřka vždy straní prokuratuře.
Státní televize NTV, jež nezřídka na kritiky Kremlu útočí, ve středu uvedla, že Dmitrijev zjevně plánoval útěk do Polska. Toto tvrzení odmítl obhájce, podle nějž historik ani nemá pas. "Buďto jsou choří, anebo jednají na něčí příkaz," dodal Anufrijev.
Dmitrijev během 30 let sestavil seznam 40 tisíc lidí popravených a deportovaných z Karélie v letech velkého teroru, který rozpoutal komunistický diktátor Josif Stalin. Objevil také jedno z největších popravišť v oblasti, kde bylo postříleno okolo 9 tisíc lidí. V roce 2003 odhalil pohřebiště, kde spočívají tisíce mrtvých vězňů, kteří zahynuli při stavbě kanálu mezi Baltským a Bílým mořem ve 30. letech minulého století; odhady počtu obětí sahají od 12 tisíc po čtvrt milionu. O tři roky později našel masové hroby s ostatky vězňů ze Soloveckých ostrovů, kde byl založen první z nechvalně známých vězeňských táborů v někdejším Sovětském svazu, takzvaných gulagů.
