Referendum o připojení Krymu k Rusku probíhá za velkého zájmu obyvatelstva a bez jakýchkoli incidentů, informují zahraniční agentury. Výsledek hlasování, jehož legitimitu neuznává Kyjev ani západní státy, je vzhledem k převážně ruskojazyčnému obyvatelstvu a přítomnosti ruských ozbrojených sil na poloostrově prakticky předem daný.
Organizační komise referenda podle agentury ITAR-TASS oznámila, že ve 14 hodin tamního času (13 hodin SEČ) už po celém Krymu odevzdalo hlas 54 procent registrovaných voličů.
Vysokou účast a klidný průběh hlasování potvrdil z jihokrymského Sudaku poslanec Milan Šarapatka. "Musím říct, že je tady absolutní klid. Není tu žádná vojenská přítomnost, žádný nátlak. Já to vnímám tak, že to berou jako takové povyražení. Chodí hlasovat poměrně masivně i s dětmi, které vhazují hlasovací lístky," vylíčil své poznatky.
Moskva se kvůli referendu dostala pod silný tlak Západu. Odmítla ale od něj ustoupit bez ohledu na možné sankce. Americký ministr zahraničí John Kerry se nechal slyšet, že pokud Rusko referendum nezastaví, podniknou Spojené státy a EU vůči Moskvě sérii tvrdých kroků. Čekat se prý dají už v pondělí.
Nicméně ruský prezident Vladimir Putin podle sdělení Kremlu v nedělním telefonickém rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou trval na svém, že referendum je v souladu s mezinárodním právem a Rusko bude respektovat jeho výsledek. Zároveň vyjádřil znepokojení nad stupňováním napětí vyvolaného "radikálními skupinami" na jihu a jihovýchodě Ukrajiny.
Mluvčí Merkelové dodal, že kancléřka navrhla Putinovi zvýšit počet pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na Ukrajině a Putin prý návrh přivítal. "Kancléřka navrhla rychlé rozšíření současné účasti OBSE na Ukrajině a vyslání většího počtu pozorovatelů do problematických oblastí, zvláště na východ Ukrajiny," komentoval rozhovor mluvčí Merkelové Steffen Seibert.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov nicméně v sobotním telefonickém rozhovoru s Kerrym trval na tom, že referendum je v souladu s mezinárodním právem. Podle prohlášení zveřejněného na webu ministerstva zároveň uvedl, že výsledky hlasování by měly být "výchozím bodem pro určení budoucnosti poloostrova".
Byť výsledek hlasování je zřejmý, někteří novináři upozorňují na určité machinace. Agentura AFP uvedla, že v Sevastopolu několik desítek voličů vhazovalo do uren hlasy ještě před zahájením referenda v 07 hodin SEČ. List Ukrajinska pravda zase citoval ruskou žurnalistku žijící v současné době na Krymu, která uvedla, že směla také hlasovat bez ohledu na to, že nebyla na seznamu voličů.
Hlasovací střediska zůstanou otevřená do 19 hodin SEČ. První předběžné výsledky by podle organizátorů měly přicházet již nedlouho po závěru hlasování, konečné se čekají v pondělí ráno.
"Dnes je významný den pro celý Krym, Ukrajinu a Rusko," řekla v Sevastopolu, kde má ruská černomořská flotila pronajatu základnu, jedna z hlasujících žen Manita Meščinovová. "Myslím, že lidé očekávají, že většina bude hlasovat 'ano'. To znamená, že lidé věří... že potřebují být s Ruskem," dodala.
Voliči se rozhodují mezi dvěma otázkami, z nichž ani jedna ale fakticky neznamená odmítnutí připojení k Rusku. Jedna zní: Jste pro znovusjednocení Krymu s Ruskem s právem subjektu Ruské federace? A druhá: Jste pro obnovení platnosti ústavy z roku 1992 a pro status Krymu jako součásti Ukrajiny? Rozdíl mezi nimi ve skutečnosti příliš velký není. Ústava z roku 1992, přijatá v době rozpadu SSSR, už na Krymu dávno neplatí. Krymu dávala mimořádně rozsáhlou autonomii až do oddělení od zbytku země. Druhá otázka referenda je tudíž jen pomalejší variantou cesty do Ruska.
Podle Šarapatky je ale referendum hodně o nostalgii po dobách bývalého Sovětského svazu. "Všichni tady hořekují, že za Sovětské svazu tu byl sovchoz a ten pěstoval tabák a víno a kdeco, a teď je tu všechno v rozvalinách. Přijde mi, že spousta lidí bez rozdílu věku si to Rusko stylizuje do toho, jak tady bylo dřív. A to mě hodně zaskočilo," dodal.
Krym připojil k Ukrajině sovětský vůdce Nikita Chruščov v roce 1954. Předtím poloostrov patřil 170 let Rusku. Většinu populace tvoří stále Rusové. Zhruba třetina obyvatel jsou Ukrajinci a Tataři, kteří vyzvali k bojkotu referenda.
Nelegální a nelegitimní
Referendum je nelegální, nelegitimní a Evropská unie jeho výsledek neuzná. Ve společném prohlášení to v neděli uvedli předseda Evropské komise José Barroso a Herman Van Rompuy, který předsedá jednáním unijních států. Opět odsoudili porušení ukrajinské suverenity, vyzvali ruskou armádu ke stažení a zdůraznili potřebu přímých jednání mezi vládami v Moskvě a v Kyjevě. Připomněli také, že ve snaze takový vývoj podpořit, projednají v pondělí ministři zahraničí zemí EU možná další opatření z unijní strany.
V prohlášení tak zástupci Evropské unie potvrdili, že unie připravuje druhý stupeň sankcí vůči těm, kdo porušují ukrajinskou suverenitu. O přípravě sankcí rozhodl mimořádný unijní summit 6. března. Zavedeny mají být v případě, že spolu Rusko a Ukrajina, byť třeba prostřednictvím mezinárodních mechanismů, nezačnou jednat a nedoberou se výsledku.
