Islam Karimov: otec Uzbeků s rákoskou v ruce

Zahraničí
12. 9. 2016 19:30
Islam Karimov, diktátor s laskavou tváří.
Islam Karimov, diktátor s laskavou tváří.

Laskavý otec národa, nebo diktátor a autokratický vládce? Kým opravdu byl prezident Uzbekistánu Islam Abduganijevič Karimov? Muž, který stál v čele země dvacet sedm let, v pátek 2. září zemřel. Může jej vůbec někdo nahradit?

Ulice Taškentu je zacpaná auty. Červenou na semaforu střídá zelená, ale stojíme dál. Na každé křižovatce drží v bočních ulicích kolonu aut několik policistů. Co se děje? Proč nejedeme? "Prezident jede z práce," odvětí řidič a v jeho hlase je cítit hrdost. Islam Karimov pospíchá, a protože je prezident, není nic divného, že dvakrát denně se v ulicích Taškentu zastaví doprava. Jednou, když jede do úřadu, podruhé při návratu do rezidence. Nikdo se netváří naštvaně, nikdo nekroutí hlavou. Řidiči pokuřují ve svých žigulících a trpělivě čekají, až každodenní obřad skončí.

Karimomova popular ita byla v Uzbekistánu opravdu velká a snad i nepředstíraná. Ekonomika rostla, v zemi byl klid a díky dotovaným potravinám se ani obyčejným lidem nežilo špatně. Komu děkovat? Přece prezidentovi! Není divu, že v loňských volbách získal přes devadesát procent hlasů. O férovosti hlasování si nikdo ani v Uzbekistánu nedělal iluze, ale ani v rovných volbách by nejspíše nevyhrál nikdo jiný. Lidé měli Karimova opravdu rádi.

Prezidentem byl zvolen celkem čtyřikrát. Zářná kariéra na to, že vyrůstal v dětském domově. Po studiích se vypracoval do aparátu komunistické strany, cestu do nejvyšších politických pater mu otevřela funkce ministra financí Uzbecké SSR.

V čele země stál od roku 1989, kdy se stal generálním tajemníkem Komunistické strany Uzbekistánu. O rok později pak i prezidentem Uzbecké SSR. Nakonec vládl dvacet sedm roků! Jistě, jednou si nechal v referendu přidat k funkčnímu období ještě pět let, dalším plebiscitem si zase prodloužil svůj prezidentský mandát z pěti na sedm let. S rozpadem Sovětského svazu zprvu nesouhlasil, když k němu nakonec došlo, stal se prvním prezidentem nezávislého Uzbekistánu. Karimov byl vždy velký pragmatik.

Zářné chvíle zahraniční politiky

Byl 1. říjen 2001. Do úderu Spojených států na Tálibán a al-Kajdu v Afghánistánu zbývaly hodiny a Američané uzavřeli s Karimovem pro ně klíčovou dohodu. Uzbekistán dal USA k dispozici základnu s letištěm, odkud mohly startovat vojenské letouny. Politik z dosud zapomenuté země, o které se psalo jen v souvislosti s porušováním lidských práv, dostal pozvání do Bílého domu a zpět si odvezl podporu ve výši čtvrt miliardy dolarů (některé prameny uvádějí dvojnásobek). Hvězda Islama Karimova na nebi světové politiky byla na vrcholu.

V roce 2003 přišel list New York Times se zjištěním, že přes Prahu přepravuje CIA do Uzbekistánu Iráčany podezřelé z napojení na teroristické sítě. V Taškentu se měli podrobit výslechům a mučení. Paradoxní je, že týrání se mělo odehrávat právě v Uzbekistánu. V zemi opakovaně kritizované za drastické praktiky používané bezpečnostním aparátem. Minimálně dva případy jsou zdokumentované: Muzafar Avazov a Husnidin Alimov byli uvařeni zaživa.

Tehdejší britský velvyslanec v Uzbekistánu Craig Murray tvrdí, že je to jen špička ledovce: "Opakovaně jsem se setkal s oběťmi mučení i s pozůstalými po obětech. Uzbecký režim si nezadá se Severní Koreou." V Taškentu sloužil Murray v letech 2002 až 2004. V době, kdy do Uzbekistánu vozily vězně i Spojené státy.

Autorem článku zpravodaj Českého rozhlasu Jaromír Marek

ZBYTEK ČLÁNKU SI PŘEČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYŠLO V PONDĚLÍ 12. ZÁŘÍ.

Foto: ČTK , imago stock&people/imago stock&people

Další čtení

ilustrační foto

Občani Říše chtěli království, německou republiku neuznávají. Ministr je zakázal

Zahraničí
13. 5. 2025
ilustrační foto

Londýnský žhář asi podpálil premiérovi dům. Už ho mají, řeší se terorismus

Zahraničí
Aktualizováno: 13. 5. 2025 10:56

Vyšetřovatelé FBI dostali pokyn věnovat se imigraci místo ekonomiky

Zahraničí
13. 5. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ