V Rusku ve středu vyvrcholí referendum o ústavních změnách, které by prezidentovi Vladimiru Putinovi umožnily zůstat v Kremlu i po vypršení současného mandátu. V případě přijetí ústavní novely by nyní sedmašedesátiletý prezident - pokud se rozhodne znovu kandidovat a pokud jej voliči zvolí - mohl setrvat ve funkci až do května 2036. Délkou působení v čele státu tak překonal všechny sovětské vládce, včetně Josifa Stalina.
S návrhem první ústavní reformy od přijetí základního zákona v roce 1993 přišel Putin v polovině ledna v projevu k zákonodárcům, oficiálně kvůli posílení role parlamentu při vytváření vlády či sociálním garancím. Mezitím se v balíku změn objevila i zmínka o Bohu či o manželství jako svazku muže a ženy - a také možnost "vynulovat" dosavadní prezidentské mandáty, což by Putinovi umožnilo v roce 2024 znovu kandidovat, a to případně na dvě další šestiletá období.
Balík změn již schválily obě komory parlamentu, zákonodárné sbory všech 85 regionů i ústavní soud a podepsal prezident. Ke vstupu v platnost chybí již jen přijetí v celostátním hlasování.
Podle původního plánu se mělo referendum konat 22. dubna, ale kvůli pandemii bylo odloženo. V situaci, kdy v Rusku denně přibývají tisíce nových případů k více než 600 tisíc nakaženým, se úřady snaží o "maximálně bezkontaktní" hlasování, včetně jeho rozložení do více dnů. Referendum, vyhlášené na 1. července, začalo již 25. června a v některých odlehlých končinách Dálného východu a Sibiře či na lodích a polárních stanicích ještě dříve.
Začátek referenda
Hlasování ještě před stanovenou lhůtou ruské zákony připouštějí a obvykle ho využívá jen malá část voličů. V případě referenda se začalo hlasovat den po velké vojenské přehlídce v Moskvě, která podle některých komentátorů měla lidem zlepšit náladu a mobilizovat je, aby se hlasovalo "v ovzduší svátku vítězství nad nákazou".
Pro přibližně 110 milionů oprávněných voličů jsou k dispozici roušky a dezinfekce. V Moskvě a v Nižním Novgorodu úřady umožnily i internetové hlasování, k němuž se předběžně zaregistrovalo 15 procent voličů v metropoli a pět procent v okolí Nižního Novgorodu. Za tři dny podle šéfky ústřední volební komise Elly Pamfilovové odhlasovalo na 30 milionů voličů.
K mobilizaci voličů mělo podle médií přispět i rozdávání nákupních poukázek ve volebních místnostech či loterie pro účastníky, ve kterých se dají vyhrát byty, auta, televize či chytré mobily. Některé náhody budí podiv široko daleko: třeba v Omsku byt vyhrála předsedkyně volební komise.
Státní propaganda burcuje voliče k účasti bez zmínky o dalším setrvání Putina v Kremlu. Nicméně podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina jde o nezbytný krok "zaručující stabilitu a rozptylující nejistotu". Sám Putin v televizi prohlásil, že se ještě nerozhodl, zda po roce 2024 zůstane v Kremlu, ale že samotná existence takové možnosti bude zásadní - jinak by místo normální práce pro stát začalo na všech příčkách moci hledání možného nástupce.
Výsledky průzkumu
Podle průzkumu nezávislého sociologického střediska Levada se mezi Rusy souhlas s Putinovým počínáním jako prezidenta nyní pohybuje na úrovni 59 procent, což je nejnižší bod od jeho vstupu do velké politiky v roce 1999. V průzkumech státních agentur se Putinova obliba pohybuje nad 60 procenty.
"I přes pokles popularity v posledních letech zůstává šéf státu velice oblíbený," poznamenala tisková agentura AFP.
Podle hlavního odpůrce Kremlu Alexeje Navalného má hlasování jediný cíl: umožnit Putinovi "stát se doživotním prezidentem". Opozičník vyzval k bojkotu referenda, které podle něj představuje "státní převrat".
Proti změnám ústavy se postavila i komunistická strana, která obvykle podporuje Kreml ve všech klíčových otázkách. Putin má slovy předsedy komunistů Gennadije Zjuganova "více moci než car, faraon a generální tajemník komunistické strany dohromady".
