Ministrům chyběla slova. Mírové jednotky EU v Jižní Osetii? Nebo přeci jen "civilní krizový management"? Finský ministr zahraničí Alexander Stubb si nebyl jist. Jeho litevský kolega Petras Vaiteikunas ano: "To musí přijít," řekl zřetelně a jasně o mírových jednotkách EU.
"Tak bych to nenazýval," oponoval mu šéf francouzské diplomacie Bernard Kouchner. "Kontroloři, pozorovatelé, zprostředkovatelé - ano, ano, ano!". Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier mluvil zase o "pomoci při stabilizačních pracích" na Kavkazu a také o "rolích" pro Evropsku unii, o nichž se ale ještě nyní nedá rozhodnout. Polák Radoslaw Sikorski oznámil, že jeho země do mírových jednotek vyšle svoje vojáky.
Den po vyhlášení příměří mezi Ruskem a Gruzií bylo pro ministry zahraničí evropské "sedmadvacítky" těžké najít společnou řeč. Nakonec se shodli na tom, že nejdříve budou do Gruzie a Jižní Osetie vysláni pozorovatelé a později možná také mírové jednotky, ovšem pokud to nezablokuje Rusko v Radě bezpečnosti OSN.
Ruská trestná výprava proti "malé a křehké evropské zemi" (tak ji označil švédský ministr zahraničí Carl Bildt) více než kdy dříve ukázala politické rozdělení mezi starými západními státy Evropské unie a nováčky z východu. Na jedné straně stojí státy, které mají s Moskvou svoje zkušenosti: Polsko, Česko, Litva, Lotyšsko a Estonsko. Požadují, aby "ruská agrese" měla "jakékoliv důsledky", žádají silná slova, jimiž by EU Moskvu odsoudila, rádi by v Gruzii a Jižní Osetii viděli příslušníky mírových sil EU. Švédsko a Velká Británie jsou ale také tvrdošíjné. "Je nepřijatelné, že se složité problémy na ruské hranici řeší násilím," prohlásil šéf britské diplomacie David Miliband.
Na druhé straně stojí země jako Německo, Itálie a Francie. Rusko jim sice dělá starosti, vyzývají ale k rozvaze: "Jsem proti tomu, abychom se dnes hodiny a hodiny ztráceli v diskusích o odpovědnosti a důvodech eskalace posledních dnů," prohlásil německý ministr zahraničí Steinmeier. Silná prohlášení a jednostranná odsouzení mu nepřijdou vhodná.
"Nejsme soudci ve věci, co je dobré a co špatné," řekl vyhýbavě lucemburský ministr 
zahraničí Jean Asselborn. A i Bernard Kouchner se držel "při zdi": "Nejsem moralista."
Již o den dříve se francouzskému prezidentovi Nicolasovi Sarkozymu téměř podařilo vytvořit kvadraturu začarovaného kavkazského kruhu. V Moskvě prohlásil, že je "úplně normální", že Moskva chce bránit zájmy ruskojazyčného obyvatelstva také za hranicemi Ruska. V Tbilisi se zase přihlásil k "územní integritě" Gruzie.
Sarkozy si za dohodu mezi Tbilisi a Moskvou o zastavení bojů vysloužil hodně chvály. Skutečnost, že navrhl vyjednávání o statusu Jižní Osetie, které je pro gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho nemyslitelné, dnes ministři zahraničí zemí "sedmadvacítky" v Bruselu přešli. "Na detaily se můžeme podívat později," myslí si Fin Stubb.
Foto: Reuters, AP
