Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč se chystá uzavřít Ústav paměti národa, badatelskou instituci zkoumající zejména moderní dějiny Ukrajiny v sovětské éře. Podle kyjevského tisku je důvodem plánovaného opatření administrativní reforma centrálních orgánů vyvolaná vládním úsporným programem.
Ústav paměti národa založil před pěti lety tehdejší ukrajinský prezident Viktor Juščenko. Pověřil jeho pracovníky, aby se zaměřili na výzkum "boje za obnovení ukrajinské státnosti ve 20. století" a zejména na objasnění okolností ukrajinského hladomoru, který v důsledku brutální kolektivizace připravil v letech 1932-33 o život několik milionů Ukrajinců.
Podle ukrajinských médií hodlá Janukovyč uzavřít Ústav paměti národa spolu s několika desítkami dalších centrálních institucí. Patří k nim například státní výbor pro národnosti a církev nebo úřad pro turistiku a lázně. Podle listu Kommersant Ukrajina se s nemalými finančními problémy potýká i kyjevský Národní památník obětí hladomoru, o jehož financování se stará právě Ústav paměti národa.
Hladomor z první poloviny 30. let, při němž podle oficiálních ukrajinských údajů přišly o život čtyři miliony lidí, je na Ukrajině i v sousedním Rusku dodnes citlivým politickým problémem.
Jeho popírání zakazuje ukrajinský zákon podobně jako popírání holocaustu, dřívější prozápadní ukrajinský prezident Juščenko razil tezi označující hladomor za "genocidu ukrajinského národa".
Takové hodnocení ale naráží na tvrdý nesouhlas Moskvy. Ta sice hladomor nepopírá, ale označuje ho za důsledek éry stalinismu zhoubné pro všechny národy tehdejšího SSSR.
Po nástupu nynějšího prezidenta Janukovyče se oficiální hodnocení tragické éry ukrajinských dějin přiblížilo ruskému pojetí. Janukovyč vyměnil vedení Ústavu paměti národa, který nyní řídí komunista Valerij Soldatěnko. V médiích se objevují informace o údajném pronásledování historiků, kteří se dějinami ukrajinského hladomoru zabývají. Hodnocení hladomoru jako genocidy z oficiálního slovníku ukrajinského vedení vypadlo.
Podle amerických diplomatických depeší publikovaných nedávno portálem WikiLeaks Rusko nabádalo vedení Ázerbájdžánu a některých dalších postsovětských států, aby tezi o genocidě ukrajinského národa odmítly. Dopis s takovým obsahem prý svým partnerům ze zemí bývalého SSSR rozeslal ruský prezident Dmitrij Medveděv.
