Prezident separatistické Jižní Osetie Eduard Kokojty (psáno též Kokojev) odvolal z funkce premiéra Aslanbeka Bulaceva a tím i celou vládu. Bulaceva, bývalého činitele ruské Federální bezpečnostní služby FSB, přitom do funkce doporučila Moskva loni v září v souvislosti s vyhlášením samostatnosti Jižní Osetie po srpnovém konfliktu mezi Ruskem a Gruzií o toto území.
Oficiálně byl Bulacev odvolán "ze zdravotních důvodů", média však již delší dobu naznačují nespokojenost Kokojtyho s výkony řady vládních činitelů.
Mluví se zejména o rozkrádání fondů, které Moskva separatistické provincii dlouhodobě poskytuje na obnovu infrastruktur po srpnové válce. O potřebě přebudovat vládu mluvil Kokojty už v červnu.
ČTĚTE TAKÉ: Opatrné USA. Gruzii neslíbily vojenskou pomoc
Rusko je proti vyslání amerických pozorovatelů do Gruzie
Bulacev před příchodem do Jižní Osetie vedl daňový úřad Severní Osetie, která je součástí Ruské federace. Moskva jej "doporučila" do funkce jihoosetského premiéra právě s úkolem dohlížet na miliardy rublů, které Rusko hodlalo napumpovat do místní ekonomiky, aby separatistická provincie dělala dojem ekonomicky úspěšné země.
Rusko slíbilo na rekonstrukci tohoto poměrně malého území s padesáti tisíci obyvatel, jaké Jižní Osetie představuje, až deset miliard rublů (asi 5,7 miliardy Kč), a část těchto fondů již poskytlo.
Jihoosetské úřady však z toho mohly vykázat proinvestování jen asi 1,5 miliardy rublů, přičemž obyvatelé oblastí, kde loni probíhaly boje, žijí stále v troskách svých domů.
Jihoosetská opozice, i když je také proruská, poukazuje na to, že z ruských dodávek se "ztrácejí" celé kamiony humanitární pomoci nebo i stavebních materiálů a cementu. Podíl na tom podle opozice mají nejen lidé z okolí odvolaného premiéra, ale i prezidenta Kokojtyho.
Napjaté výročí
S blížícím se prvním výročím konfliktu stoupá napětí mezi Gruzií na jedné straně a Ruskem a separatistickými regiony na druhé. Před pár dny obvinilo gruzínské ministerstvo zahraničí ruské jednotky, že zabírají další území, Kokojty zase vyslovil potřebu více ruských vojáků v Jižní Osetii. Náměstek náměstek ruského ministra zahraničí Grigorij Karasin obvinil Gruzii z přípravy "provokací."
ČTĚTE TAKÉ: Jihoosetský prezident Kokojev chce víc ruských vojáků
"Gruzínská vláda připravuje k výročí konfliktu akce provokativního charakteru na hranicích s Jižní Osetií," prohlásil Karasin. "V tomto výbušném regionu ale hrozí, že se události vyvinou nepředvídatelným směrem," dodal s tím, že Moskva udělá vše, aby "revanšistickým snahám" Tbilisi zabránila.
Již v sobotu si Rusko vyhradilo právo použít sílu, jestliže Gruzie bude pokračovat ve svých údajných provokacích na Kavkazu. Moskva v této souvislosti obvinila Gruzii, že v posledních dnech několikrát vypálila z minometů a granátometů směrem na Cchinvali, metropoli odbojné Jižní Osetie, jejíž nezávislost Moskva uznala.
"Budou-li pokračovat tyto operace, které ohrožují obyvatelstvo Jižní Osetie a ruské vojáky, ministerstvo obrany si vyhrazuje právo použít všechny síly a prostředky, jimiž disponuje," upozorňovalo ruské prohlášení.
Gruzínský prezident Michail Saakašvili vyzval Západ, aby vyslal Moskvě "jasné poselství", protože ruský postup prý hrozí obnovením konfliktu.
"Rusové vyvíjejí trvalý tlak. Jejich nedávné manévry byly hrozivé, odmítají reagovat na výzvy pozorovatelů EU, a moskevská média mluví o bezprostřední hrozbě nového konfliktu," alarmuje Saakašvili.
Budu čelit agresi
Hrozba obnovení bojů tak podle něj skutečně existuje, a to z ruské strany. "Nikdy sami nezahájíme sebemenší konflikt s Ruskem, budeme však čelit jeho (případné) agresi," zdůraznil prezident. "Už šestnáct let jsou ruské jednotky na gruzínském území. Nechtějí, abychom zůstali nezávislí," dodal v souvislosti s přítomností ruských vojáků na separatistických územích, která Tbilisi považuje za svá.
"... důvěřuji Evropské unii a Spojeným státům, že Moskvě vyšlou jasné poselství," dodal.
Jižní Osetie spolu s další separatistickou gruzínskou oblastí Abcházií vyhlásila jednostranně nezávislost na Gruzii v 90. letech. Gruzie se ji loni v srpnu pokusila znovu ovládnout silou, ale Rusko, které nad oběma regiony drží ochranou ruku, útok zastavilo a jeho jednotky na čas vkročily na gruzínské území. Rusko pak jihoosetskou a abchazskou nezávislost uznalo, jeho postup se setkal s ostrou reakcí Západu. Kromě Ruska uznala nezávislost Jižní Osetie a Abcházie jen Nikaragua, překvapivě se nepřipojilo ani dříve k Moskvě loajální Bělorusko.
Foto: ČTK/AP, Reuters
