Žádný jiný region Ruské federace netrpí nynějšími oboustrannými sankcemi mezi Západem a Ruskem tak jako Kaliningradská oblast. Kaliningrad (česky Královec, německy Königsberg) působí Kremlu setrvale vrásky a vzhledem k nynější tíživé situaci Kaliningraďanů se mluví o tom, že jejich loajalita vůči Moskvě klesá - alespoň části z nich. Vedení enklávy to odmítá, tamní gubernátor prý má ale obavy z aktivistů z Majdanu. Mohli by se pokusit Kaliningrad destabilizovat.
Sankce dávají Kaliningradu zabrat, hlavně ty vyhlášené Moskvou. Území ležící mezi Polskem a Litvou je závislé na evropských dovozech z Evropy mnohem více než jiná místa Ruské federace.
Například podle politologa Gleba Kuzněcova se Kaliningrad, jenž je v mnoha směrech propojen s okolní EU, stal hlavním rukojmím nynější konfliktní situace. Také jeho největší obětí? Kuzněcov se spolu s dalšími experty zabýval problémy exklávy minulý týden na zasedání moskevského politického klubu Rosbalt (Росбалт).
Kaliningrad se ukázal být na sankce nepřipraven. Tamní obyvatelstvo cítí menší loajalitu vůči centru, míní Kuzněcov. Cena některých potravin včetně masa výrazně vzrostla.
Kaliningradská a ostatní ruská média ale líčí situaci vesměs ne tak dramaticky. Kaliningraďané podle nich zůstávají dost v klidu a na rozdíl od prvotních obav se kvůli embargu ani nevyprázdnily regály tamních obchodů.
Regionální vláda tvrdí, že zboží, kterého se sankce týkají, tvoří jen šestnáct procent objemu dovozů. Není prý tedy žádný velký problém nahradit výpadky importem z jiných zemí.
Už od poloviny srpna tak exkláva dováží jablka a rajčata ze Srbska a hroznové víno z Malajsie. Jak uvedla zástupkyně ředitele kaliningradského celního úřadu Světlana Kumaněvová, právě se podepsaly smlouvy s dodavateli z Běloruska, Turecka, Izraele a z několika zemí Jižní Ameriky.
Úzké profily přesto existují. Na moskevském sankčním seznamu jsou třeba druhy sýrů, které v regionu takřka nikdo nevyrábí. Je na něm i ovoce a zelenina, které dosud pocházely především z Litvy a Polska.
Kaliningradský gubernátor Nikolaj Cukanov vidí nedostatky i ve svém vlastním panství. "Pro nás jako exklávu bylo zásobování potravinami vždy slabým místem." Obchodní řetězce se podle něj měly už dávno více osamostatnit a neměly by být tak závislé na polských a litevských dovozech.
Měly se hlavně vybudovat vlastní kapacity pro skladování ovoce a zeleniny. Gubernátor současně připouští, že v příštích dvou měsících ještě výpadky v zásobování některými potravinami potrvají. Šéf prodejen Semja (česky: rodina) uvedl, že jednu velkou skladovací halu už s partnery budují. Nový sklad staví i korporace FITO-DEPO, která zásobuje místní obchody a závodní jídelny bramborami, zeleninou a ovocem.
Situaci ztěžuje navíc typická ruská byrokracie. Příslušné úřady v Moskvě zpřísnily požadavky na dovozní dokumenty, a tak se na hranicích tvoří dlouhé kolony nákladních automobilů. Nejedna dodávka ovoce a zeleniny už tak shnila. V jednom křiklavém případě musel osobně intervenovat kaliningradský ministr hospodářství.
Problém také je, že zmínění noví dodavatelé požadují platby za zboží předem. Je jasné, že za nynější situace nebudou naše regály vždy plné, upozorňují prodejci. Jde hlavně o tropické ovoce. Problematická je také situace výrobců, kteří pro vlastní produkci používají evropské suroviny. Mnozí dodavatelé už jejich ceny zvedli. Vedle ovoce a zeleniny jde nejčastěji o maso, ryby a hotová jídla.
Kaliningraďané sice aktuální nedostatky kritizují, ale s chybějícím, respektive změněným sortimentem se podle tamního tisku dokážou v klidu smířit. Vadí jim ale ceny, které u části produktů vyletěly hodně vysoko. Jde o citrony, meruňky, broskve nebo nektarinky. Pokud jde o jablka, za Litevce a Poláky sice zaskočili Srbové, ale cena za kilogram se zdvojnásobila - na v přepočtu zhruba 31 korun. Objevila se i jablka pětkrát dražší.
Hladoví Rusové polské a litevské obchody neplení
Tato situace má prý ale i určité přednosti. V exklávě jsou desítky osiřelých plantáží jabloní, z nichž ale většina stromů stále plodí ovoce. A to se nyní usilovně sklízí. Jen se tak posiluje trend z uplynulých několika let, kdy začíná hrát větší roli soukromníky pěstované ovoce.
V oblastech Polska a Litvy sousedících s ruskou exklávou existovaly zprvu obavy, u obchodníků spíše naděje, že je zaplaví a budou chtít vykoupit "hladoví" Kaliningraďané. K tomu ovšem nedošlo, počet zákazníků z Kaliningradu se zvýšil jen mírně či vůbec.
V prvních dnech a týdnech se sice supermarkety v exklávě plnily kupujícími, kteří se snažili předzásobit na dobu nouze, ale poté se situace uklidnila a lidé si zvykli na omezený a změněný sortiment. Pro maso se nyní jezdí častěji za sedláky na venkov.
Podobně jako v Rusku i administrativa v Kaliningradu doufá, že vše zlé je i k něčemu dobré a že sankce dají silné impulzy domácí potravinové produkci. Obyvatelé se také zprvu báli, že dovozci a obchodníci paušálně zvýší ceny potravin, ale k tomu nedošlo. I v těžkých časech trh a konkurence fungují. Zatím.
Jisté napětí mezi Moskvou, Kaliningradem a jeho sousedy ale existuje a bude trvat i nadále. Přibyl navíc nový prvek. U Poláků a Litevců se vůči Kaliningradu zvýšila jistá nedůvěra. Na exklávu se lze v těchto časech dívat i jako na místo, odkud může přijít hrozba.
Strach gubernátora z majdanistů - bez důkazů
Znepokojení, třebaže jiného druhu, prý pociťuje kaliningradský gubernátor Cukanov, ba celá jeho vláda. S uprchlíky z Ukrajiny dorazili podle něj do Kaliningradu i mnozí aktivisté převratu na Majdanu, kteří chtějí destabilizovat tamní situaci.
"Přes Polsko a Litvu k nám přichází hodně svalnatých chlápků z Ukrajiny. Jsou svobodní, bez rodiny a hledají tady práci určitého typu. Chtějí zde podnítit Majdan," řekl nedávno Cukanov při setkání s mládežnickými organizacemi z regionu. Podle jeho slov toto hnutí cíleně řídí západní tajné služby.
Počet těch, kteří údajně snují převrat, ale neuvedl. Své obavy spíše adresoval "určitým místům". Ujistil ale, že bezpečnostní orgány v Kaliningradu situaci sledují a mají ji pod kontrolou.
Moskevský politolog Nikolaj Petrov hodnotí gubernátorovy výroky jako snahu vytvořit "atmosféru obležené pevnosti" (to má ostatně v ruském pohledu na exklávu jistou tradici), která se musí za každou cenu bránit před svým okolím. Jeho kolega Gleb Pavlovskij se domnívá, že Kaliningrad chce z Moskvy vymámit více peněz - na bezpečnostní opatření.
Cukanov na každý pád zabrnkal na citlivý nerv Kremlu. Ruský prezident Vladimír Putin označil události na Ukrajině za inscenované Západem. A též ruskou opozici plísnil jako "pátou kolonu". Na možný export revoluce se ale Kreml dobře připravil mimo jiné už roku 2012 zostřením zákona o demonstracích.
Při pohledu na aktuální dění na Ukrajině Státní duma příslušnou legislativu ještě přitvrdila. To platí i pro zvýšení trestů za výzvy k separatismu.
