Protikorupční tažení nového ruského prezidenta Dmitrije Medveděva dosud neudělalo velký dojem na většinu jeho krajanů. Skoro tři pětiny Rusů jsou přesvědčeny o neporazitelnosti korupce, více než dvě pětiny by úplatkáře samy neudaly a stejné množství pochybuje, že by svět bez korupce byl lepší.
Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu střediska VCIOM.
Sice 37 procent dotázaných věří v šance na vítězství s "úplatkářskou hydrou", ale současně dodává, že k tomu je nutná pevná vůle úřadů i celé společnosti. Ale takové odhodlání většině zjevně chybí. O tom, že korupci nelze úplně vykořenit, je přesvědčeno 58 procent Rusů, což je víceméně konstantní číslo už od roku 2006.
ČTĚTE TAKÉ: Rusko: prorektor si objednal vraždu těhotné rektorky
Udat úplatkáře není ochotno za vůbec žádných okolností 29 procent dotázaných a dalších 15 procent se raději vyhnulo odpovědi. Pětina by riskovala udání na policii, sedm procent by se obrátilo na místní úřady či ochránce lidských práv, desetina na média. A jedenáct procent by osobně informovaly prezidenta.
Chamtivost, nemorálnost a nečisté záměry
Za hlavní příčinu dávání úplatků Rusové podle ankety považují nečisté záměry těch, co úplatky dávají a co je berou, chamtivost a nemorálnost úředníků a podnikatelů, neschopnost státu, nedokonalost zákonů a celkově nízkou úroveň právní kultury ve společnosti.
Na hypotetickou otázku, jaké by bylo Rusko bez zkorumpovaných úředníků, skoro polovina usoudila, že lidé by řešili své problémy snadněji. Pravý opak však předpovědělo 12 procent dotázaných, podle nichž by se vše ještě více zkomplikovalo. Podle 29 procent by obyčejným lidem nebylo ani líp, ani hůř. A desetina, která nedokázala odpovědět, si zřejmě život bez korupce ani nedovede představit.
"Většině lidí, kteří alespoň chvilku žili v Rusku, je dobře známo, že dát úplatek je výhodnější, prostší a rychlejší než se snažit postupovat podle zákonů, a to i v případě, že dotyčný činovník má prostě jen splnit svou povinnost," napsal dnes list Vremja novostěj. Vztah Rusů ke korupci nelze podle listu nazvat nesmiřitelným, ale berou ji spíše jako nevyhnutelné zlo.
Foto: Profimedia, Reuters