Šéfka ruské prezidentské rady pro lidská práva Ella Pamfilovová dnes oznámila svou rezignaci. Učinila tak pouhý den poté, co ruský prezident Dmitrij Medveděv podepsal spornou novelu zákona o posílení pravomocí ruské tajné služby FSB.
"Toto je mé osobní rozhodnutí, nikdo mě nepřinutil tak učinit, nedošlo k tomu náhle," řekla Pamfilovová. Dodala, že zamýšlí radikálně pozměnit své aktivity. O podrobnostech svého rozhodnutí prý nyní nechce hovořit.
Pamfilovová kritizovala ruský právní systém a zakrnělé demokratické instituce, uvedla RIA Novosti. Je respektovanou obhájkyní lidských práv, aniž by byla v opozici proti současnému vedení země. Za někdejšího prezidenta Borise Jelcina zastávala úřad ministryně sociálních věcí.
ČTĚTE TAKÉ: KGB si mne v záhrobí ruce nad novým zákonem
Poradní orgán, v jehož čele doposud stála, byl jen málo úspěšný v ovlivňování politiky někdejšího prezidenta Vladimira Putina a jeho současného nástupce Dmitrije Medveděva.
Novelu zákona o FSB, kterou inicioval Medveděv, vyvolává v ruské společnosti protichůdné reakce. Část lidí pochybuje o jeho účincích, zbytek se obává, že přijetí zákona je krokem na cestě k výraznému omezení občanských práv.
V Rusku jako ve Spojených státech
K případům rozšíření pravomocí tajné policie docházelo jak v dějinách Ruska, tak i v cizině, píše agentura RIA Novosti. Nejbližším podobným případem bylo "utahování šroubů" v SSSR na konci 70. let, kdy KGB vedl Jurij Andropov.
Měřítka byla ovšem tehdy přece jen jiná - v letech 1979-80 byli zadrženi nebo odesláni do vyhnanství prakticky všichni vedoucí představitelé a příslušníci nejen politických, ale i národních a náboženských skupin protivící se režimu. Andreje Sacharova za protest proti válce v Afghánistánu v lednu 1980 zbavili všech vyznamenání a odeslali do vyhnanství v Gorkém.
Je možné si připomenout i nedávné události v USA, kde se v posledním desetiletí pod heslem boje s hrozbou terorismu značně rozšířily pravomoci tamních tajných služeb, jejichž akce často přímo porušují ústavu USA. Účinnost takových kroků je značně pochybná; stejné pochybnosti vyvolává i nynější rozšíření pravomocí FSB.
Ve společnosti, zmítané vnitřními protiklady, může mít takový krok vážné následky. Aby FSB skutečně čelila teroristickým hrozbám, nemusí rozšiřovat své pravomoci, kterých má dostatek. Měla by spíš posílit analytickou práci, aby nehonila "extremisty", mezi něž dnes řadí kohokoli, kdo se jí znelíbí, ale skutečně nebezpečné zločince.
Samostatným problémem je hodnocení existujících hrozeb. Značné síly se vydávají na boj proti "nacionalismu" a "extremismu".
Extremisté mezi ruskými klasiky?
Protože však často takové hrozby prostě neexistují, má "boj" proti nim nezřídka anekdotický charakter: blokuje se přístup k webovým serverům, kde by "mohla" být extremistická literatura, kam občas zahrnují i některá klasická díla ruské literatury.
O reálné hrozby schopné v dohledné budoucnosti vést k rozpadu země se přitom nikdo nestará. Je to hlavně rostoucí neefektivita v řízení státu jako důsledek korupce a přebujelé byrokracie, které neochabují navzdory opakovaným ujišťováním nejvyšších státních činitelů. Je to neúčinná práce soudů umocněná zvůlí policie.
Je to beztrestnost lidí, kteří mají styky, peníze a další nástroje vlivu. Je to očividná neschopnost státu přimět všechny občany, aby se řídili stejnými zákony.
Důsledkem toho všeho je právní a politická apatie občanů, kteří nevěří v efektivitu nástrojů pro řízení země a nejsou ochotni angažovat se v politickém životě. Nejen to - začínají stát považovat za nepřátelský útvar, který má jen potlačovat vůli občanů a obírat je o peníze, místo aby je chránil a nabízel jim legální cestu obživy.
V takových podmínkách je rozmach extremismu nevyhnutelný. Boj s ním je jistě nutný, jako je nutné snižovat teplotu nemocnému. Léčit je ale třeba chorobu, ne symptomy, píše RIA Novosti.
Foto: archív Kremlu, Wikipedia a www.profimedia.cz
