Kreml dnes popřel zprávy, že se prý chystá na možnost odpojit Rusko od globálního internetu. Mluvčí prezidenta Vladimira Putina nicméně připustil, že Moskva pracuje na "obranných opatřeních", prý kvůli nepředvídatelnosti západních partnerů. Podle expertů se Moskva obává, aby západní sankce nedolehly i na ruský internet.
"Samozřejmě nemůže být ani řeči o tom, že by Rusko mohlo být odpojeno od internetu, že se na to připravujeme či posuzujeme takovou možnost," řekl mluvčí Dmitrij Peskov agentuře Interfax. Nicméně dodal, že naposledy se u evropských partnerů a Spojených států projevila "taková dávka nepředvídatelnosti, že musíme být připraveni na všechno".
Podle Peskova je přeci jasné, kdo je hlavním správce internetu, a tak se Rusové musejí postarat o svou "národní bezpečnost". Nejde však prý o odpojení od světové informační dálnice, ale o počítačovou bezpečnost a ochranu před možnými akcemi z ciziny.
Peskov sice neprozradil "hlavního správce internetu", nicméně Putin před časem označil internet za "projekt CIA", tedy Ústřední zpravodajské služby Spojených států. Mluvčí ale mohl mít na mysli i organizaci ICANN, sídlící v Kalifornii, jejímž úkolem je přidělování a správa doménových jmen a IP adres.
List Vedomosti dnes napsal, že ruská bezpečnostní rada má za prezidentovi účasti příští pondělí jednat o zranitelnosti ruského internetu a o možnosti dočasného odpojení ruského internetu od zbytku světa v případě mimořádné situace, například velkých protivládních demonstrací, jak již učinil svého času Egypt.
Ruští provozovatelé internetu prý mají být na tuto situaci připraveni do začátku příštího roku, ačkoliv situace v Rusku prý není v tomto směru vůbec tak jednoduchá jako třeba v Číně, kde styk s vnějším světem snadno uhlídá stát.
Putin na přelomu let 2011 až 2012 čelil i v samém Rusku do té doby nebývalému protestnímu hnutí, které však po návratu do Kremlu potlačil za pomoci nových represivních zákonů, regulujících mimo jiné i ruský internet. Ten až dosud víceméně zůstával stranou státní kontroly.
Kvůli ukrajinské krizi se vztahy mezi Ruskem a Západem dostaly na nejnižší bod od konce studené války. Západ se snaží Putina přimět ke změně politiky na Ukrajině sankcemi, Rusko odpovídá zákazy dovozu západního zboží. Dění v sousední zemi, kde protestní hnutí v únoru svrhlo proruského prezidenta Viktora Janukovyče, vnímá Kreml jako západní komplot.
Moskva však stále popírá, že by na toto dění zareagovala vyvoláním a podporou proruského povstání na východě Ukrajiny, kde si pět měsíců bojů mezi rebely a vojsky vyžádalo na 3000 životů, než se počátkem měsíce podařilo uzavřít příměří.
