Kreml neznepokojují zprávy médií, podle kterých Čína rozmístila své nové strategické rakety DF-41 na severovýchodě země u hranic s Ruskem. "Nepovažujeme to za hrozbu," řekl Dmitrij Peskov, mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina, a připomněl, že Rusko vnímá Čínu jako strategického partnera a spojence. "Vážíme si těchto vztahů," dodal.
Experti podle tisku připomínají, že Číně vůči Rusku stačí rakety středního doletu, a tak považují článek čínského komunistického listu Global Times o mezikontinentálních střelách za čínskou odpověď novému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Trump rozhořčil Peking, když zpochybnil politiku jedné Číny, podle níž je Tchaj-wan jednou z čínských provincií. V rozhovoru s deníkem The Wall Street Journal prohlásil, že o všem je možné jednat, včetně otázky jedné Číny. Pobouření v Pekingu vyvolal i jeho telefonát s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen, která Trumpovi gratulovala ke zvolení. Šlo o první takový kontakt od konce sedmdesátých let.
Peking podle tisku zatím disponuje dvěma brigádami DF-41, z nichž jedna je u ruských hranic, druhá v centrální části země. Plánovaná třetí brigáda má prý být dislokována u hranic s Kazachstánem.
Internetový list Gazeta.ru poznamenal, že údaje o raketě, jejíž název znamená Východní vítr, se utajují. Ví se, že se vyrábí v Pekingu a má motor na tuhé palivo. Předchůdce, raketu DF-31, překonává vahou, odhadovanou na 80 tun, doletem až 14 tisíc kilometrů i počtem 12 jaderných hlavic. Vyzkoušena již byla ve variantách pro umístění v raketovém silu, na mobilním podvozku anebo na železnici.
"O rozmístění raket se rozhodlo dlouho před Trumpovou inaugurací a naplňovalo se standardním, dosti pomalým tempem. Ale fotografie se objevily prakticky současně s Trumpovou inaugurací," upozornil sinolog, profesor Alexej Maslov, podle kterého jde i o vzkaz samotným Číňanům, že jejich země je i vojensky už tak silná, že může vyhrožovat komukoliv.
