Rusko doufá, že nová gruzínská vláda bude normalizovat vztahy se svými sousedy včetně Jižní Osetie a Abcházie. Jednání o změně jejich statusu je však nemožné, prohlásil v Moskvě v reakci na výsledky gruzínských parlamentních voleb ministr zahraničí Sergej Lavrov.
"Doufáme, že nová státní moc v Gruzii se vydá cestou normalizace vztahů se všemi svými sousedy včetně Jižní Osetie a Abcházie. Žádná jednání o jejich osudu s Gruzií ani s žádnou jinou zemí ale nepovedeme. O budoucnosti těchto dvou republik rozhodli jejich obyvatelé," řekl Lavrov. Dodal, že uznání nezávislosti Jižní Osetie a Abcházie bylo pro Rusko "jedinou cestou, jak zajistit jejich bezpečnost a možná i jejich přežití".
Nezávislost Jižní Osetie a Abcházie uznala Moskva po rusko-gruzínské válce v roce 2008, kterou vyvolal útok gruzínských jednotek na vzpurnou proruskou Jižní Osetii. Ruského příkladu následovala jen Venezuela, Nikaragua a tichomořské ostrovy Nauru a Tuvalu, žádný jiný stát nezávislost dvou gruzínských provincií neuznal. Rusko s Gruzií od války neudržuje diplomatické styky, dialog obou sousedů se dosud omezoval na urážky a vzájemná obvinění.
Po vítězství Bidziny Ivanišviliho a jeho Gruzínského snu se v Rusku objevily spekulace o možné nápravě rusko-gruzínských vztahů. Kromě skutečnosti, že Ivanišvili v Rusku žil a podnikal a jistou dobu byl i majitelem ruského pasu, přiživovala naděje Moskvy i jeho prohlášení o potřebě normalizace vzájemných politických a ekonomických styků.
První povolební kroky Ivanišviliho ale o změně gruzínského postoje nesvědčí. Volební vítěz po prvním setkání s prezidentem Michailem Saakašvilim prohlásil, že na základní otázky zahraničně politického směřování mají vítězný Gruzínský sen i dosavadní Saakašviliho vláda "zcela shodný názor".
Za "nejzásadnější prioritu" označil Ivanišvili vztahy mezi Gruzií a Západem a možné brzké členství této kavkazské republiky v Severoatlantické alianci. "Nadále o Evropu usilujeme a Gruzie rozhodně bude schopna stát se brzy členem NATO," dodal.
