Ruský prezident Vladimir Putin v neděli nařídil úřadům a službám odpovídajícím za bezpečnost Ruska připravit se na zhoršení situace v Afghánistánu, kde se jednotky NATO chystají ke stažení. Zavelel také posílit ochranu hranic a ruských zájmů "na jižním směru".
"Zahraniční vojenský kontingent, jehož základ tvoří americké síly, nedosáhl přelomu v boje s teroristickými a radikálními uskupeními, naopak jejich aktivita zvláště poslední dobou roste," prohlásil prezident.
Výsledek může být podle Putina "k pláči" a "jsou všechny důvody předpokládat zhoršení situace v nejbližší době". "Úkolem je spolehlivě, za jakýchkoliv okolností zajistit zájmy Ruska. Musíme upevnit systém bezpečnosti na jižním strategickém směru, včetně vojenské složky," zdůraznil šéf státu. Zároveň varoval před plány teroristů a radikálů o "export nestability" do afghánského sousedství i samého Ruska.
Rusko, které podpořilo americkou invazi do Afghánistánu podniknutou v roce 2001 v odvetě za teroristické útoky na USA vyjadřuje rostoucí obavy z dalšího vývoje událostí poté, co se v příštím roce většina aliančních sil má z Afghánistánu stáhnout.
Putin za nezbytné považuje posílit ochranu hranic a kontrolu nad migrací i "kolektivní síly rychlé reakce" vytvořené s ruskými středoasijskými spojenci; konkrétnějších podrobností se však zdržel.
Kritizoval také dosavadní neefektivnost aliančních sil při potírání výroby drog a opomíjení ruských návrhů v tomto směru, jakož i vybídl k prudkému zlepšení boje s pašováním drog.
Moskva ještě za dob Sovětského svazu v Afghánistánu také intervenovala, ale po vleklé válce s afghánskými povstalci podporovanými Spojenými státy musela svůj vojenský kontingent ze země stáhnout.
Rusko spolu s dalšími šesti postsovětskými státy vytvořilo Organizaci dohody o kolektivní bezpečnosti (ODKB) jako jistou analogii k NATO a do společných sil přispělo podle analytika Alexandra Golce 12 tisíci výsadkáři. Potíž ale tkví v tom, že své členství v ODKB loni pozastavil Uzbekistán, zdaleka nejsilnější ze tří středoasijských republik sousedících s Afghánistánem.
V oblasti je Rusko vojensky přítomno díky letecké základně v Kyrgyzstánu a také má více než 6 tisíc vojáků v Tádžikistánu, který ale dosud neratifikoval říjnovou dohodu o prodloužení pronájmu ruských základen. Za tyto základny Rusko "platí" hlavně dodávkami zbraní.
