Kreml si mne ruce: EU se na něj chystá <span>hlavně rétoricky</span>

Zahraničí
27. 8. 2008 12:25
Ruská politická a vojenská elita může být zatím spokojena.
Ruská politická a vojenská elita může být zatím spokojena.

Ruská politická a vojenská elita může být zatím spokojena.S blížícím se mimořádným summitem Evropské unie k situaci v Gruzii, který se uskuteční příští týden v pondělí, roste počet spekulací, zda EU potrestá Rusko za jeho vojenský zásah či nikoli. Objevuje se řada variant, o případných sankcích hovoří ale jen málo vysoce postavených politiků či diplomatů a nic na tom nezměnilo ani ruské uznání nezávislosti Jižní Osetie a Abcházie.

Návrhy nejrůznějších "trestů" pro Moskvu jsou tak zatím doménou neziskových organizací, komentátorů či nezávislých pozorovatelů.

ČTĚTE TAKÉ: České noty pro summit EU: zachování celé Gruzie

Pokud by ovšem unie přece jen proti Rusku zakročila více než pouhou obecnou proklamací, v úvahu na prvním místě připadá přerušení jednání o takzvaném strategickém partnerství, které má vymezit pravidla hry mezi oběma mocnostmi.

Tbilisi - bez komentáře.Tato možnost se objevuje již delší dobu a podle diplomatů, s nimiž hovořila ČTK, ji podporují některé východoevropské státy, společně s Velkou Británií a Švédskem. Pravděpodobnost takového postupu ale snižuje skutečnost, že unie se k zahájení jednání dopracovala velmi složitě po mnoha měsících sporů.

Proti přerušení jednání se navíc staví například Německo, jak upozorňuje internetový server EUobserver. Průzkum veřejného mínění, který provedla společnost Infratest Dimap, například ukázal, že 58 procent Němců nechce Gruzii v NATO jen kvůli obavám, že by mohly být ohrožené německo-ruské vztahy.

A přesně takové obavy by se mohly objevit i v postoji německé vlády a její kancléřky Angely Merkelové, přestože ta v uplynulých dnech hovořila o tom, že "důvěryhodnost Ruska je v ohrožení".

Berlínskou politiku vůči Rusku určuje hlavně realismus. Merkelová.Poté, co ruský prezident Dmitrij Medveděv uznal nezávislost dvou separatistických gruzínských provincií, Merkelová ve svých výrazech ještě přitvrdila, ale obsah jejích slov zůstal stejný.

Postup Ruska sice při úterní návštěvě Estonska označila za nepřijatelný, avšak zároveň dodala, že dialog s Moskvou je třeba udržet.

Podobně se k celé věci staví Francie, která v současnosti předsedá EU a jejíž pohled na věc je v tomto případě spolu s Německem klíčový. "(Předsednictví Evropské unie) tvrdě odsuzuje toto rozhodnutí (uznání nezávislosti) a vyzývá k politickému řešení konfliktu v Gruzii.

Medveděv nastoupil cestu konfrontace se Západem.(Předsednictví EU) bude zkoumat dopady ruského rozhodnutí přesně z tohoto pohledu," uvedl úřad francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, aniž by se zmínil o sankcích.

Není ale vyloučeno, že se z iniciativy některého z velkých zastánců Tbilisi na jednacím stole mohou objevit i daleko tvrdší návrhy než pozastavení vyjednávání o strategickém partnerství, byť jejich úspěch není zaručen.

Hovoří se o možnosti zablokovat cestu Moskvy do Světové obchodní organizace, o vyloučení ze spolku vyspělých zemí světa G8 či o ukrajinském vypovězení ruského námořnictva ze Sevastapolu, o němž referoval britský deník Daily Telegraph.

Kyjev však takovou možnost odmítl s tím, že ruská flotila zůstane na svém místě až do roku 2017. 

Spíše ojedinělým návrhem je pak výzva k bojkotu zimních olympijských her, které se mají konat v roce 2014 v ruském Soči. Za tímto nápadem, který podle diplomatů nemá šanci na úspěch, stojí pro změnu organizace The International Crisis Group.

Jako neúspěšný se na mimořádném zasedání ministrů zahraničí NATO, které se uskutečnilo minulý týden, ukázal i nápad na urychlené přijetí Gruzie do NATO. O něm hovořil například šéf britských konzervativců David Cameron, členské státy aliance však schválily pouze vznik komise NATO-Gruzie a členství Tbilisi nijak nepřiblížily.

Chudí, ale hrdí. Vlajka Jižní Osetie.Hlasy, které varují před okázalým trestáním Ruska, navíc zdaleka nejsou vzácné. Britská analytická organizace The European Council on Foreign Relations (ECFR) sice věří, že by se Evropská unie měla v případě řešení krize v Gruzii postavit do čela, ale varuje před "krátkodobými sankcemi a trestáním, které by mohlo být kontraproduktivní".

"Jestliže se podaří naplnit mírový plán (který v Moskvě vyjednal francouzský prezident), EU může získat mír, ale nezíská ho tím, že by se pokusila o obnovení statusu quo v oblasti, nebo že by trestala Rusko. Musí se naopak pokusit o změnu pravidel v oblasti, kde dříve působil Sovětský svaz," uvádí ICFR.

Podle pondělního vydání německého listu Der Spiegel přesně tento postoj sdílí i německá kancléřka Merkelová. Ta prý v telefonickém rozhovoru se Sarkozym hovořila o nutnosti zorganizovat regionální konferenci, která by přispěla k poválečné obnově Gruzie a ke stabilitě v celé oblasti. O zorganizování dárcovské konference přitom hovoří i česká vláda, která by ráda viděla, aby se tato akce konala v Praze.

Ruské BVP opouští tunelem Jižní Osetii.

Pravděpodobnost uvalení sankcí ale klesá i s dalšími vyjádřeními. Polský premiér Donald Tusk, jehož země má s Ruskem celou řadu sporů, v úterním vydání polského deníku Dziennik řekl, že EU vyzve, aby vypracovala jednotnou strategii, která by upravovala vztahy s Ruskem. Podle listu se chce premiér vyhnout sankcionování Moskvy, aby se vyhnul zároveň otevřené konfrontaci s Ruskem po nedávném podpisu smlouvy mezi Polskem a USA o výstavbě americké protiraketové základny s deseti protibalistickými střelami.

Po rezolutní akci tak v rámci členských států EU zatím volají jen jednotlivci, kteří z legislativní povahy evropského společenství nemají sílu své požadavky prosadit. Patří mezi ně například estonský premiér Andrus Ansip, jehož země je jedním z největších spojenců Gruzie. Podle něj by EU měla přerušit veškeré kontakty s Ruskem, dokud Moskva nenaplní závazky plynoucí z mírového plánu.

Foto: AP a Reuters

Autor: ČTK

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ