Opičí se po Bruselu
Kreml vytváří euroasijskou unii. Po vzoru EU

Rusko, Bělorusko a Kazachstán udělaly první krok k vytvoření euroasijského hospodářského prostoru s volným pohybem zboží, služeb, kapitálu a pracovních sil.

Prezidenti Dmitrij Medveděv, Alexandr Lukašenko a Nursultan Nazarbajev podepsali v Moskvě společné prohlášení jako svého druhu "cestovní mapu" další hospodářské integrace. Slovo "svaz" lze přitom zaměnit slovem "unie", neboť například Evropské unii říkají Rusové "Jevrosojuz".

"Udělali jsme velký krok k vytvoření Euroasijského svazu, uskupení, které bude ovlivňovat budoucnost našich zemí," prohlásil po podpisu hostitel Medveděv a poděkoval partnerům.

Všechny tři země jsou od loňska spojeny celní unií, která má od Nového roku přerůst ve společný hospodářský prostor s volným pohybem nejen zboží, ale i služeb, kapitálu a pracovních sil.

Další etapou integrace má být Euroasijský hospodářský svaz se společnými pravidly a možná i se společnou měnou, který má vzniknout k roku 2015.

Již od Nového roku má fungovat Euroasijská hospodářská komise, aby řídila celní unii a společný hospodářský prostor; prezident Medveděv hned po podpisu odeslal dohodu k ratifikaci do parlamentu. V čele komise má podle tisku stanout dosavadní ruský ministr průmyslu Viktor Christěnko.

Další postsovětské státy vítány

Deklarace podle Kremlu ujišťuje, že společný hospodářský prostor je založen na pravidlech a zásadách Světové obchodní organizace (WTO) a "v každé etapě je otevřen vstupu dalších států". Podle médií už zájem projevuje středoasijský Kyrgyzstán, ale proti takovému kroku je prý Kazachstán.

Vzájemný obchod Ruska, Běloruska a Kazachstánu podle ruských údajů dosahuje 500 miliard dolarů (asi 9,5 bilionu Kč). Podle předsedy jednoho z ruských podnikatelských svazů Borise Titova jsou ale odbytiště v Bělorusku a Kazachstánu poměrně malá a vytvoření celní unie zatím pocítily jen podniky, které na těchto trzích byly přítomny již dříve: vyřizování dokumentů se zjednodušilo.

Další etapy integrace by však mohly podnítit Rusko k liberalizaci, ze které by mohly těžit i další firmy. "U nás sociální odvody představují 30 procent, v Kazachstánu 11 procent a práva investorů jsou tam lépe chráněna než u nás," konstatoval Titov v listu Vedomosti.

Vytvoření Euroasijského svazu z bývalých sovětských republik navrhl v říjnovém článku pro list Izvestija ruský premiér Putin a návrh byl přijat jako součást programu nadcházejícího Putinova šestiletého prezidentství.

Ruští komentátoři usoudili, že návrh nepochybně zaboduje u voličů dosud nostalgicky vzpomínajících na Sovětský svaz, jakkoli sám premiér záměr znovuoživit SSSR popíral. Ale celkově na plán hleděli skepticky. Předchozí integrační pokusy se totiž nevyznačovaly efektivitou.

Moskva a Minsk se už druhé desetiletí snaží vytvořit soustátí, které však zůstává jen na papíře, zatímco obě země mezitím stihly svést už čtyři obchodní války o plyn, ropu a mléko. Euroasijský svaz by také potřeboval k úspěchu Ukrajinu, ale Kyjev dosud dává přednost zóně volného obchodu s Evropskou unií.