Operaci "Nástupce", v jejímž rámci měla Moskva vyměnit nominálního šéfa svého jihoosetského protektorátu za povolnější figurku, hatí ruská byrokratická mašinérie, píše deník Kommersant.
Při prezidentských volbách, naplánovaných v Jižní Osetii na polovinu listopadu, Moskva pomýšlela na výměnu stávajícího republikového vedení, ale dosavadní prezident Eduard Kokojty se nyní nechal zvolit šéfem vládnoucí strany Jednota.
S pomocí Moskvy vyhlásila Jižní Osetie nezávislost na Tbilisi po rusko-gruzínské válce v srpnu 2008. O výměně Eduarda Kokojtyho Moskva přemýšlela už sotva o rok později.
Záhy po válce, kdy na obnovu tekly do samozvané republiky obrovské sumy z ruského rozpočtu, se ukázalo, že za nynějšího vůdce se Moskva pokroku na jihoosetských stavbách nedočká, připomíná Kommersant.
Šéf administrativy ruského prezidenta Sergej Naryškin tehdy prohlásil, že republikovou ústavu není třeba měnit. Tímto způsobem ruské vedení Kokojtymu vzkázalo, že nebude navržen na třetí funkční období. A v Kremlu začali přemýšlet, kdo jej nahradí.
Celý loňský rok pracovníci různých ruských úřadů zabývajících se Jižní Osetií říkali, že hlavním úkolem prezidentských voleb 2011 je vyměnit tým u kormidla moci v Cchinvali.
Zdálo se, že úkol zvládnou jednoduše. Maličká republika plně závisí na dotacích z Ruska. Navíc Rusko mělo dva roky, aby nalezlo vyhovujícího kandidáta a zajistilo hladké předání moci. Mezitím bylo možné Kokojtyho v klidu odeslat na teplé místo v hlubinách ruského státního aparátu.
Reálné posuzování kandidatury možného nástupce Kokojtyho však v Moskvě začalo až letos na jaře. Urychleně vznikla skupina složená z představitelů prezidentské kanceláře, ministerstev regionálního rozvoje, pro mimořádné situace, obrany a dokonce vojenské rozvědky SVR a tajné služby FSB. Ale pak přišlo léto a činovníci se rozjeli na dovolené. Domluvit se dokázali až v srpnu.
Přitom někteří účastníci jednání dosud srší nespokojeností nad konečným výběrem kandidáta. Vždyť šéf republikového ministerstva pro mimořádné situace Anatolij Bibilov, na kterého Moskva vsadila, je těsně spjat s týmem stávajícího prezidenta, a proto Kreml nebude s to vyplnit původní zadání a minimalizovat Kokojtyho vliv na dění v republice.
Ale znovu rozehrát celou partii už není možné. Do voleb zbývá pár měsíců. A to znamená, že Moskva je nucena za chodu, v časové tísni, nachystat vítězství svého kandidáta, který však budí pochyby.
Na tomto pozadí se Kokojty - k nespokojenosti Moskvy - mění z prezidenta v neformálního pána republiky tím, že si nachystal místo v čele vládnoucí strany.
Lze se utěšovat, že byrokratická mašinerie prostě selhala. Ale bůhví proč se zdá, že tento příběh se příliš neliší od zdánlivě zcela jiné historie s šéfováním miliardáře Michaila Prochorova straně Pravá věc a mnoha podobných historek. Zvyk dělat vše na koleně a pak se horečně snažit napravit vlastní chyby však není trapná chybička, ale systémový kaz ruského státu.
