Velká hra
Kremlu vadí americké angažmá v Tádžikistánu

Tádžikistán byl pro USA dosud zajímavý jen coby tranzitní trasa pro zásobování vojsk NATO v Afghánistánu a o velké investiční projekty se dělily Rusko, Čína a Írán. To se nyní mění, píše agentura CA-News.

Čína v Tádžikistánu buduje síť komunikací, tunelů a dálkového vedení elektřiny, Rusko dokončilo stavbu vodní elektrárny Sangtudin 1, Írán buduje Sangtudin 2. Kamenem úrazu je ale v této zaostalé zemi dostavba Rogunské vodní elektrárny, která v posledních dvou letech zkalila vztahy mezi Dušanbe a Moskvou.

Dostavba naráží na spory o výšce přehradní hráze. Tádžikistán se nakonec rozhodl dostavět obrovskou elektrárnu sám, ale sotva na to bude mít síly. Není vyloučeno, že přišla chvíle, kdy do hry vstoupí Američané, uvádí se v komentáři středoasijské agentury.

Největší přehradní hráz na světě má být vysoká 335 metrů a má zadržovat vody řeky Vachš, ale ovlivňovat i stav vody v řece Amudarji zásadně důležité pro Uzbekistán. Výkon elektrárny 3600 megawattů má být dostatečný k tomu, aby Tádžikistán exportoval elektřinu do Afghánistánu. Navzdory avizovanému odchodu vojsk mají Spojené státy zájem na tamním ekonomickém rozvoji a Rogunská elektrárna by jim proto přišla vhod.

Hlavní překážkou pro realizaci jejich plánů je nyní Uzbekistán, který je rezolutně proti dostavbě Rogunské elektrárny. Pokud se ale Američanům podaří nalézt variantu přijatelnou pro Taškent, může se cesta k dostavbě kontroverzní hráze otevřít a Moskva se ocitne na druhé koleji.

Kreml běsní

Podle diplomatických depeší amerického velvyslanectví v Tádžikistánu, které pronikly na server WikiLeaks, se Rusko aktivně staví proti účasti USA na ekonomických projektech v Tádžikistánu. Spolupráce v hydroenergetice je ale stále častěji hlavním tématem rozhovorů mezi americkými diplomaty a tádžickým ministrem zahraničí Chamrochonem Zarífím.

Jmenování Zarífího, bývalého velvyslance ve Washingtonu, do funkce tádžického ministra zahraničí údajně prolobbovali Američané. Snaha ministra o rozšíření amerického vlivu proto nepřekvapuje. Zarífí o spolupráci v energetice loni jednal s americkou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou i s jejím náměstkem pro Střední Asii Robertem Blakem.

Do karet Spojeným státům hraje i nedávné zvýšení ruských cel na vývoz ropných produktů do Tádžikistánu, za nímž v zemi rychle následovalo zdražení benzinu. Moskva si tím podle diplomatů vynucuje pronájem vojenské základny Ajni u Dušanbe, kde chce rozmístit svůj letecký pluk. Tádžikistán se tomu zatím brání. Zvlášť tvrdě se proti těmto plánům staví právě ministr Chamrochon Zarífí, který je některými považován za možného nástupce nynějšího prezidenta Imomali Rachmona.