Posílení současných aliančních sil rychlé reakce (NATO Response force - NRF) ze současných 13 tisíc na přibližně 30 tisíc vojáků, tedy na více než dvojnásobek, by mělo být jedním z čtvrtečních rozhodnutí ministrů obrany členských zemí NATO v Bruselu. Při příchodu na jednání to řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.
Potvrdil také údaj už delší dobu zmiňovaný diplomaty, že z těchto posílených jednotek bude přibližně pět tisíc vojáků tvořit nově vznikající "hrotové uskupení" sil s velmi rychlou reakční dobou (Very High Readiness Joint Task Force - VJTF). V případě ohrožení členské země by první části VJTF měly dokázat na jejím území zasáhnout v řádu několika málo dní, nejčastěji se hovoří už o 48 hodinách.
Aby to bylo možné, měli by dnes ministři potvrdit také zřízení šesti styčných skupin v Pobaltských zemích, Polsku, Rumunsku a Bulharsku. Tyto skupiny, čítající několik desítek vojáků z hostitelské země i dalších spojeneckých států včetně USA, mají například organizovat cvičení, ale především v případě potřeby napomáhat hladkému přijetí bojovníků sil rychlé reakce.
Podle diplomatických informací mají v budoucnu o umístění podobné skupiny na svém území zájem také Maďarsko či Slovensko.
Další diskuse se podle Stoltenberga bude týkat také posílení role mezinárodního velitelství v polském Štětíně a možnosti vytvořit paralelní strukturu na jižním křídle aliance.
Změny jsou součástí alianční reakce na změněné bezpečnostní prostředí na východě Evropy po ruské anexi Krymu, za ukrajinské krize i kvůli tomu, co zástupci NATO označují za "asertivní chování Ruska". V obecné rovině byl postup dohodnut lídry zemí aliance na jejich summitu loni v září ve Walesu.
Stoltenberg zdůraznil, že všechny kroky spojenců jsou obranné a plně v souladu s mezinárodními závazky NATO. "Je to reakce na agresivní akce Ruska, které porušilo mezinárodní právo," podotkl. Kromě výzvy na východě aliance podle něj reaguje i na situaci na jižním křídle, tedy na Blízkém východě.
