Krymský parlament přijal ve čtvrtek "zásadní rozhodnutí" o členství Krymské autonomní republiky v Ruské federaci, oznámil místopředseda krymské autonomní vlády Rustam Těmirgalijev. Krymské referendum o připojení k Rusku se uskuteční 16. března, tedy o dva týdny dříve, než se předpokládalo. Ruský parlament zároveň už příští týden může schválit zákon o zjednodušeném začlenění "částí cizích států" do Ruské federace.
Rozhodnutí má podle Těmirgalijeva okamžitou platnost. Ruské jednotky na Krymu jsou podle něj jedinou zákonnou silou na poloostrově, ukrajinská armáda je jako "branná moc třetího státu" okupační. Musí se buď vzdát nebo Krym opustit.
Krymský parlament podle Těmirgalijeva schválil rezoluci o dvou bodech: v prvním rozhodl o vstupu Krymské autonomní republiky do Ruské federace jako její nový subjekt a ve druhém vyhlásil referendum o této otázce na 16. března.
-531850a06c648_275x179.jpg "Místopředseda krymské autonomní vlády Těmirgalijev.")
V referendu budou obyvatelé Krymu odpovídat, zda jsou pro připojení Krymu k Rusku.
Těmirgalijev podle ruské agentury oznámil, že krymský parlament požádal ruské vedení, aby "zahájilo proceduru začlenění Krymu do Ruské federace".
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk v Bruselu označil rozhodnutí krymského autonomního parlamentu za nelegální. Vyhlášení referenda podle něj nemá žádný právní základ. Krym podle něj byl, je a bude součástí Ukrajiny.
Medžlis krymských Tatarů, neoficiální sbor zástupců tatarské menšiny, vyzval k bojkotu referenda. Listu Ukrajinska pravda to oznámil šéf medžlisu Refat Čubarov. V podmínkách absolutního právního zmatku a v situaci, kdy ulice krymských měst jsou plné vojska, nelze podle Čubarova referendum provést, aniž by to vedlo k další destabilizaci situace.
Krymští Tataři, kteří tvoří asi 12 procent obyvatel víc než dvoumilionového Krymu, zároveň vyzvali mezinárodní společenství, aby povolalo na Krym "bezpečnostní kontingent OSN". Výzvu krymští Tataři adresovali kromě OSN i Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, parlamentům a vládám zemí Evropské unie a Radě Evropy.
Jednodušší začleňování do Ruska
Z Moskvy mezitím agentura ITAR-TASS oznámila, že ruský parlament možná už příští týden schválí zákon o zjednodušeném začlenění "částí cizích států" do Ruské federace. Agentuře to řekl autor návrhu zákona Sergej Mironov. "Otevřeně řečeno, návrh zákona jsem podal kvůli Krymu," připustil Mironov.
Dosavadní zákon o připojení nového území k Rusku z roku 2001 předpokládá souhlas státu, jemuž dosud příslušné území patřilo.
Mironovova novela tento požadavek podle agentury ITAR-TASS vypouští za podmínky, že obyvatelé tohoto území schválili připojení k Rusku v referendu nebo pokud legitimní státní orgán tohoto území Rusko o připojení požádá.
Podle platné právní úpravy je třeba žádost o vstup do Ruské federace adresovat jejímu prezidentovi; ten žádost konzultuje s vládou a parlamentem a v případě jejich souhlasu navrhuje příslušnou změnu ruské ústavy.
Bezprostředně po Těmirgalijevově oznámení přišla z Moskvy reakce ruských politiků. Místopředseda Státní dumy Sergej Něverov označil rozhodnutí krymských poslanců za historické.
"Jsme jednotný národ, který byl z vůle neodpovědných stranických funkcionářů rozdělen," řekl Něverov s odkazem na rozhodnutí někdejšího sovětského vůdce Nikity Chruščova, který před šedesáti lety do té doby ruský Krym věnoval Ukrajině.
Podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova byl o rezoluci krymského parlamentu informován prezident Vladimir Putin. "Tahle novinka právě dorazila, prezident byl informován," řekl Peskov ruským novinářům.
Ukrajinská justice nařídila zatčení proruského šéfa vlády na Krymu a tamního předsedy autonomního parlamentu. Sergej Aksjonov a Vladimir Konstantinov se prý provinili proti ústavě svými kroky vedoucími k odštěpení Krymu od Ukrajiny.
Pasy pro ruskojazyčné cizince - ušito na míru Ukrajině
Ruská vláda dnes schválila návrh zákona, který má usnadnit udělování ruské státní příslušnosti ruskojazyčným cizincům. Podle agentury ITAR-TASS o tom informoval ministr přírodních zdrojů Sergej Donskoj. Právní předpis je očividně připravován v souvislosti s nynější situací na Ukrajině, zejména na Krymu, kde většinu obyvatelstva tvoří etničtí Rusové.
Nová právní úprava zjednoduší poskytnutí ruského občanství lidem s občanstvím jiného státu nebo i bez jakékoli státní příslušnosti, kteří jsou uznáni jako ruskojazyční. Nový postup při vyřizování žádosti se má vztahovat na osoby, které samy či jejich přímí příbuzní dříve žili na území Ruské federace, carského Ruska či bývalého Sovětského svazu.
Podmínkou zjednodušeného řízení je, aby se žadatel vzdal občanství domovského státu, pokud nějaké má.
Znalost ruského jazyka, která je podmínkou přiznání občanství, by měla prověřovat speciální státní komise. Obvyklé zákonné lhůty, běžné u ostatních žádostí o ruské občanství, by odpadly.
Zákon umožní snadněji získat ruské občanství příslušníkům silných ruských menšin v bývalých sovětských republikách. Využít by ho mohli například ruskojazyční obyvatelé Lotyšska nebo Estonska, Kazachstánu či středoasijských států. Zásadně by mohl nový zákon ovlivnit situaci na Ukrajině, kde se k ruskému etniku hlásí asi 17 procent ze 45 milionů obyvatel.
