Velkou většinou hlasů schválili poslanci krymského autonomního parlamentu přejmenování oficiálního názvu zákonodárného sboru republiky z původního ukrajinského "Verchovna rada" (Nejvyšší rada) na ruský "Verchovnyj sovět". Podle dnešní zprávy krymských médií přijali poslanci balík dalších zákonných novel, které prosazují využívání ruštiny jako "regionálního jazyka".
Krymský poloostrov, který v 60. letech tehdejší sovětský vládce Nikita Chruščov věnoval darem Ukrajině, obývají z velké většiny Rusové. Území je baštou proruských politiků a centrem občanských iniciativ, které se netají plány vrátit Krym Rusku.
Podle ruských agentur na poloostrově probíhá neoficiální sběr podpisů pod petici žádající připojení Krymského poloostrova k Ruské federaci.
S odvoláním na normy Evropské unie chránící práva národnostních menšin přijali krymští zákonodárci rozhodnutí vyhlásit ruštinu za oficiální jazyk regionu. Důvodem tohoto kroku je podle poslanců "snaha vytěsnit ruský jazyk z Krymu, která vede k destabilizaci společensko-politické situace a omezení práv ruských a ruskojazyčných občanů".
ČTĚTE TAKÉ: Rusko plánuje na Ukrajině další vojenské základny
Moskva a Kyjev v objetí. Řeší Krym, plyn i Banderu
Poslanci vyzvali centrální ukrajinský parlament, aby právo na svobodné užívání ruštiny zakotvili v zákonech.
Bývalý prozápadní ukrajinský prezident Viktor Juščenko letos v únoru krátce před odchodem z funkce podepsal výnos nazvaný Koncepce státní jazykové politiky, který ukládá všem občanům Ukrajiny ovládat ukrajinštinu jako státní jazyk. Za prioritu ukrajinské politiky dokument označuje "fungování ukrajinštiny ve všech sférách veřejného života".
Ukrajinština je v zemi jediným státním jazykem, ale v rozsáhlých oblastech na východě a jihu země se hovoří rusky. Ruština je i většinovým jazykem v hlavním městě Kyjevě.
Množství Ukrajinců, kteří považují za svůj rodný jazyk ruštinu, se podle posledního dostupného průzkumu z roku 2007 pohybuje mezi 25 a 30 procenty obyvatel země, dalších 20 procent lidí za rodný jazyk označuje jak ukrajinštinu, tak ruštinu.
Vyhlásit ruštinu za druhý ukrajinský státní jazyk slibovala opakovaně v prezidentské volební kampani dnes vládnoucí Strana regionů. Žádné legislativní kroky v tomto směru však po vítězných volbách zatím nepodnikla.
Foto: nakladatelství Speciální literatura (obálka knihy) a www.profimedia.cz
