Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov dnes nabídl demonstrantům na separatistickém ruskojazyčném východě Ukrajiny amnestii výměnou za složení zbraní a vyklizení obsazených budov. Informovala o tom agentura Reuters. Separatisté usilují o federalizaci země, v některých východních oblastech chystají i referenda o možném odtržení od Ukrajiny a připojení k Ruské federaci.
"Pokud složí zbraně a opustí správní budovy, nebude nutné zákon o amnestii schvalovat. Zaručujeme jim, že nebude zahájeno žádné stíhání," prohlásil na dnešním plenárním zasedání parlamentu Turčynov, který zároveň stojí v čele Nejvyšší rady, tedy jednokomorového zákonodárného sboru. Dodal, že je také připraven vydat příslušný prezidentský dekret.
Situace na východě Ukrajiny zůstává napjatá. Kyjev pohrozil tamním proruským radikálům, kteří okupují úřední budovy, policejním zásahem. Ministerstvo vnitra k tomu ve středu uvedlo, že situaci vyřeší do 48 hodin, a to buď diplomaticky, nebo silou.
Sídlo ukrajinských komunistů v Kyjevě v noci na dnešek zachvátil požár, plameny nicméně nezpůsobily rozsáhlé škody. Hasiči se domnívají, že oheň byl dílem žháře. "Pravděpodobně to bylo žhářství. Na třech místech najednou hořet nezačne," citoval Interfax jednoho ze zasahujících hasičů. Nejvážněji plameny poškodily přízemí, kde bylo zasaženo asi sto metrů čtverečních, škody jsou ale i v prvním a druhém patře.
Komunistická strana Ukrajiny má ve 450členné Nejvyšší radě, která je jednokomorovým zákonodárným sborem, 32 poslanců. Během protestů proti nyní již sesazenému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi čelili komunisté tvrdé opoziční kritice, neboť označili demonstranty za rozvraceče státu, kteří chtějí svrhnout zvolenou vládu a nahradit ji protiruským režimem.
Moskva: NATO se snaží ohledně Ukrajiony samo propagovat
Severoatlantická aliance využívá krizi na Ukrajině k tomu, aby ospravedlnila svou existenci a aby členství v tomto obranném bloku v 21. století zatraktivnila. Dnes to podle agentury Reuters ve svém prohlášení uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Rusko tradičně alianci kritizuje a její rozšiřování k ruským hranicím odmítá.
"Neustálá obvinění, která proti nám vznáší generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, nás utvrzují v tom, že aliance využívá ukrajinskou krizi k tomu, aby se šikovala proti smyšlenému vnějšímu ohrožení členů NATO a aby zvýšila poptávku po paktu," uvedlo ministerstvo zahraničí.
NATO kritizuje Moskvu za její postup vůči Ukrajině a především za ruskou anexi Krymu. Tento týden aliance omezila přístup ruských diplomatů do prostor své centrály v Bruselu, čímž uvedla do praxe rozhodnutí ministrů zahraničí zemí NATO z minulého týdne o zastavení praktické civilní i vojenské spolupráce s Moskvou.
