Na východě Ukrajiny dnes ráno začala protiteroristická operace, která bude probíhat "po etapách, odpovědně a vyváženě". Na schůzi ukrajinského parlamentu v Kyjevě to prohlásil předseda ukrajinského parlamentu, úřadující prezident Oleksandr Turčynov. Akce byla podle něj zahájena na severu Doněcké oblasti s cílem ochránit obyvatelstvo a zastavit teror a zločinnost. Kyjev chce skoncovat se snahami separatistů "rozervat Ukrajinu na kusy".
V Kramatorsku severně od Doněcka se dnes podle některých informací objevily ukrajinské tanky a obrněné transportéry. Kramatorskou radnici drží proruští vzbouřenci, stejně jako několik dalších administrativních objektů.
Podle očitých svědků ale dnes dopoledne pod tlakem blížících se ukrajinských jednotek vzbouřenci sami vyklidili sídlo kramatorské policie, které obsadili v sobotu. Objekt je údajně znovu pod kontrolou policistů.
Ke Slavjansku se údajně blíží kolona obrněnců. Starostka města Nelja Štepová novinářům oznámila, že ve městě se pohybují "ruští diverzanti", kteří do Doněcké oblasti dorazili z okupovaného Krymu. Jejich jednotka údajně obsadila část radnice a drží rukojmí.
Jde prý o muže v maskovacích uniformách bez označení. "Ani se netají tím, že přišli z Krymu a z Ruska," řekla starostka listu Ukrajinska pravda.
V Doněcku dnes vyjednávání s radikály okupujícími sídlo gubernátora nepřineslo žádné výsledky. Vzbouřenci trvají na referendu o budoucím správním uspořádání, které chtějí uspořádat 11. května, dva týdny před prezidentskými volbami. Místní úřady ale bez požehnání z Kyjeva odmítají požadavek přijmout. Patová situace je i v Horlivce a dalších městech zasažených akcemi separatistů.
Demonstruje se dnes i v Kyjevě, kde parlament v napjaté atmosféře jedná o situaci na východě země. Radikální prozápadní aktivisté se pokusili proniknout do sněmovny, aby Turčynovovi předali své požadavky.
Trvají na okamžitém vyslání armády do východoukrajinských regionů, uzavření hranic s Ruskem a demisi ministra vnitra Arsena Avakova za nečinnost. Přes posílenou parlamentní ochranku se ale demonstranti nedostali.
Akce ozbrojených složek na východě Ukrajiny dnes podpořil favorit květnových prezidentských voleb Petro Porošenko. Vláda by podle něj měla s obyvateli ruskojazyčných regionů vést dialog, "ulice měst a vesnic je ale bezodkladně nutné zbavit teroristů".
Okupace správních budov podle Porošenka není zákonnou formou protestu. "Musíme zavést pořádek na svém vlastním území, nikdo jiný to za nás neudělá," konstatoval ukrajinský politik a podnikatel v besedě s delegací britských poslanců.
Ukrajinská kontrarozvědka SBU dnes oznámila výsledky analýzy odposlechů, které se údajně podařilo zachytit při komunikaci agentů ruských rozvědek na východě Ukrajiny. Podle zjištění SBU se podařilo zjistit totožnost velitele "ruské diverzní skupiny", která řídí nepokoje na východě země. Jde prý o jistého Igora Strelkova, důstojníka speciálního oddílu ruské vojenské rozvědky GRU.
Muž, který se podle SBU aktivně účastnil i ruského záboru Krymu, se na východě země údajně podílí na násilnostech, verbuje ukrajinské agenty a vydává jim pokyny k obsazování administrativních budov. Vedení SBU podle televize Espreso stíhá Strelkova za úkladnou vraždu a ohrožování územní celistvosti Ukrajiny.
ŠéF NATO: Moskva destabilizuje situaci
Moskva by měla přestat destabilizovat situaci na Ukrajině a dát jasně najevo, že násilné činy proruských separatistů na východě země nepodporuje. V Lucemburku to před jednáním s ministry zahraničí Evropské unie prohlásil generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.
Fakticky tak odmítl slova ruského prezidenta Vladimira Putina, který v telefonickém rozhovoru s prezidentem USA Barackem Obamou označil informace o ruském podílu na dění na Ukrajině za spekulace založené na nepřesných informacích.
"Samozřejmě, že naše informace jsou spolehlivé a myslím, že ruské chování a činy mluví samy za sebe," prohlásil Rasmussen. Zdůraznil, že NATO z principu nekomentuje zpravodajské informace. I z otevřených zdrojů je však podle něj zjevné, že "ruská ruka" je do dění na východě země do hloubky zapojena.
Proruští separatisté od víkendu obsazují vládní a policejní budovy v některých městech na východě Ukrajiny. Na akcích se podílí vyzbrojení muži v uniformách podobní neoznačeným ruským vojákům jejichž akce před několika týdny předcházely rychlé a Západem neuznané ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym.
Rasmussen vyzval Rusko ke změně přístupu. "Mělo by přestat být součástí problému a stát se součástí řešení," prohlásil. Ministry obrany EU bude informovat o krocích, které NATO v souvislosti s ukrajinskou krizí učiní. Rasmussen zmínil posílení kolektivní obrany na moři, ve vzduchu i na zemi.
Aliance upravuje své obranné plány, posiluje vojenská cvičení a zvažuje změny v rozmístění jednotek. Je však podle něj příliš brzy říci, kde a jak se konkrétně obrana posílí.
"Vyzvu k posílení spolupráce mezi NATO a Evropskou unií a našimi partnery," řekl Rasmussen a zmínil například možná společná vojenská cvičení jednotek rychlé reakce NATO a unijních bojových skupin.
NATO podle svého generálního tajemníka nyní okolo Ukrajiny nediskutuje o vojenských řešeních.
"Myslíme, že správnou cestou je nalezení politického a diplomatického řešení," zdůraznil. Aliance se prý ale soustředí na posílení obrany svých členů.
(živé vysílání ukrajinské televize 24 Канал)
