Ukrajina
Lavrov mluví o občanské válce. Kulatý stůl v Kyjevě
14.05.2014 16:25 Aktualizováno 14.05. 16:54
Ukrajina je na prahu občanské války, myslí si ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Řekl to v rozhovoru, který poskytl televizní stanici Bloomberg TV a v němž také označil za hypotetickou otázku připojení východní Ukrajiny k Rusku. Pozastavil se ale i nad informacemi, že ukrajinské jednotky ve středu použily při operaci na východě země vrtulníky opatřené znaky mírových sil OSN.
"Když Ukrajinci zabíjejí Ukrajince, tak si myslím, že se Ukrajina přiblížila k občanské válce jako dosud nikdy," prohlásil Lavrov. Dodal, že na východě a na jihu země už je "válka, skutečná válka".
Na otázku, jestli Rusko může zaručit, že se nebude chtít zmocnit východu Ukrajiny, odpověděl: "Musíme začít nikoli hypotetickou otázkou, kdo koho může připojit, ale tím, jak se lidé budou cítit v této zemi."
Ministr také zopakoval dřívější pohrůžky Moskvy Kyjevu, že připojení k Evropské unii by mělo pro Ukrajinu vážné ekonomické důsledky. "Rozhodnutí o tom přísluší Ukrajincům. Jestli se ale rozhodnou pro připojení k EU, musejí si uvědomit, jaké budou následky v souvislosti s jejich závazky plynoucími z ekonomických dohod v rámci SNS (Společenství nezávislých států tvořené devíti z patnácti bývalých sovětských republik)."
Lavrov dal také najevo, že by Moskva chtěla, aby se vyjasnily informace, podle nichž ukrajinská armáda ve středu použila při vojenské operaci proti rebelům helikoptéry s označením OSN, které Ukrajina dříve poskytla mírovým silám při misi v Kongu.
Ruské agentury uvádějí, že ukrajinské vládní síly tyto vrtulníky nasadily ve středu večer u Krematorsku. OSN prý v souvislosti s touto zprávou vyjádřila znepokojení a s ukrajinskými úřady o tom už jedná.
"Kulatý stůl" bez separatistů
K jednání o hluboké vnitropolitické krizi se dnes v budově kyjevského parlamentu sešli zástupci ukrajinské vlády a opozice, představitelé podnikatelských kruhů, církví a nevládních organizací. Jednání označované oficiálně za první zasedání "celostátního kulatého stolu národní jednoty" má sjednotit názory na otázky jednoty a územní celistvosti země. Zástupci povstalců ale přítomni nejsou.
Ke kulatému stolu usedli úřadující prezident Oleksandr Turčynov a premiér Arsenij Jaceňuk, bývalí ukrajinští prezidenti Leonid Kučma a Leonid Kravčuk a také expremiérka Julija Tymošenková. Poslanecké frakce zastupují jak politici z vládní strany Vlast, tak z vedení opoziční Strany regionů.
Turčynov při zahájení rozhovorů řekl, že povstalce z východu nečeká jednání, ale trest.
"Proti ozbrojencům, kteří se snaží vyvolat v naší zemi válku a se zbraní v ruce se pokoušejí diktovat svou vůli, nebo spíše vůli cizí země, proti těmto ozbrojencům zasáhne spravedlnost," řekl prezident. Vláda podle něj ofenzívu proti "teroristům" na východě nezastaví.
"K dialogu u kulatého stolu nás nepozvali," řekl šéf doněckých povstalců Denis Pušilin. "Chtějí-li kyjevské úřady dialog, musejí přijet sem. Když my pojedeme do Kyjeva, zatknou nás," uvedl Pušilin.
Kulatý stůl je součástí "cestovní mapy", kterou jako příspěvek k řešení ukrajinské krize sestavilo švýcarské předsednictví Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Zorganizování akce, včetně rozhodnutí o bodech programu, OBSE svěřila ukrajinské vládě.
Evropská unie zahájení kulatého stolu přivítala, i když zástupci separatistů zastoupeni nejsou. Eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle vyjádřil naději, že příští kolo rozhovorů se uskuteční na východě země. Za krok správným směrem označilo kyjevskou akci i německé ministerstvo zahraničí. Sama OBSE složení účastníků nekomentovala.
Jaceňuk chce další Ženevu
Premiér Jaceňuk na zasedání navrhl, aby se zástupci Ruska, Ukrajiny, USA a Evropské unie sešli na další konferenci v Ženevě. Podobná konference v půli dubna doporučila zastavení bojů a vyklizeni okupovaných objektů, její návrhy ale zůstaly na papíře. Jaceňuk potvrdil, že cílem nynější ukrajinské vlády je zachování jednoty země, decentralizace státní správy, ústavní reforma a evropská integrace.
Podle názoru prezidentského kandidáta za Stranu regionů Michaila Dobkina nemá kulatý stůl bez účasti separatistů velký význam. "Zúčastnit by se měli všichni včetně těch, kdo se režimu nelíbí," řekl agentuře Unian. Výsledný dokument by podle Dobkina měla připravit zvláštní pracovní skupina se zastoupením všech stran vnitroukrajinského konfliktu a dokument by měl být založen na hlubokých kompromisech.
Moskva pokus o dialog předem odsodila jako nedostatečný a volá po zahájení "širokého národního dialogu s účastí všech sil a regionů" o nové ústavě, která by zabránila hrozící katastrofě. Trvá také na okamžitém zastavení vojenské operace proti "civilistům" v Doněcké a Luhanské oblasti, ovládaných separatisty. Ti také v úterní léčce u Kramatorska zabili sedm ukrajinských vojáků při jedné vlastní ztrátě.
Dosavadní ukrajinské pokusy o potlačení povstání nevedly k úspěchu, naopak separatistům se podařilo v neděli uspořádat referenda o samostatnosti.
Kyjev obviňuje Moskvu, že neplní ženevské dohody o urovnání krize a podporuje povstalce, aby zabránila uspořádání prezidentských voleb a také aby mohla ovládnout ještě větší kus ukrajinského území.
Za rychlé zahájení rozhovorů mezi prozápadní kyjevskou vládou a proruskými separatisty se zasazuje i německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Ten se pokouší zprostředkovat dialog mezi oběma stranami tak, aby se mohly konat prezidentské volby plánované na 25. května.
Kyjev si slibuje, že volby by mohly znovu sjednotit zemi okolo nového, demokraticky vybraného vedení. Rebelové však volby odmítají.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.