Západní země - Evropská unie, ale především Spojené státy - dělají chybu, když se neustále snaží stavět Rusko do role hlavního viníka ukrajinské krize. Novinářům to v Basileji řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Na jednání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), které dnes ve Švýcarsku končí, se ale přes ostrou kritiku Moskvy od většiny z 57 účastnických zemí prý necítil špatně.
Slova zástupců různých zemí o ruském podílu na dění na východě Ukrajiny jsou totiž podle něj pouze odrazem jejich příslušnosti k určitému geopolitickému bloku. "Už jsem se účastnil jednání Valného shromáždění OSN i dalších mezinárodních setkání. To, co se tam říká v rámci 'blokové disciplíny', je mi dobře známé," řekl Lavrov novinářům.
V Basileji se ruská delegace jako jediná snažila změkčit připravený text deklarace k ukrajinské krizi. Ve svém shrnutí prvního jednacího dne proto nakonec musel Didier Burkhalter, ministr zahraničí předsednického Švýcarska, uvést, že konsensu se nepodařilo dosáhnout.
Podle Burkhaltera ale je mnoho zemí OBSE toho názoru, že ukrajinská krize je výsledkem tlaku jedné členské země organizace na jinou, že změna postavení Krymu, který se stal součástí Ruska, porušuje základní principy OBSE a že je potřeba respektovat územní celistvost Ukrajiny.
Lavrov na tiskové konferenci naopak kritizoval vládu v Kyjevě, která podle něj přes minské dohody neudělala nic pro ústavní změny či pro zahájení celonárodního dialogu, včetně jednání se zástupci vzbouřeneckých regionů na východě země.
Odkazem na zatím podle ruské strany nesplněné části minské dohody, týkající se právě politického dialogu, pak také zdůvodnil, proč Rusko zatím neumožnilo plnou kontrolu ukrajinsko-ruské hranice v oblasti.
Lavrov též zkritizoval rozhodnutí Kyjeva odříznout povstalecké oblasti od energií či tam přestat vyplácet penze. K takovému "agresivnímu chování" podle něj vybízejí ukrajinského prezidenta Petra Porošenka "ze zahraničí".
Podle ruského ministra nelze z jednání o řešení ukrajinské krize vyloučit zástupce separatistů. Za zideologizovaný přístup označil údajné západní snahy o to, aby místo nich vystupovalo Rusko. "Pokud z nás někdo chce neustále udělat hlavní viníky a ustavit fórum, v němž bychom museli jako takoví vystupovat, pak je to špatně a nepodaří se to," řekl Lavrov.
Nezavázali jsme se uznat státní převrat
Ruská federace se podpisem takzvaného budapešťského memoranda o poskytnutí bezpečnostních záruk Ukrajině před dvaceti lety nezavázala, že bude uznávat výsledek ozbrojeného státního převratu, prohlásil také Lavrov. Ostře tak reagoval na otázku ukrajinského novináře, který připomněl, že od podpisu memoranda garantujícího mimo jiné ukrajinskou územní celistvost v tehdejších hranicích právě dnes uplynulo dvacet let.
Smlouvu o poskytnutí záruk Ukrajině podepsali 5. prosince 1994 v Budapešti tehdejší prezidenti Ruska a USA Boris Jelcin a Bill Clinton a britský premiér John Major. Stalo se tak v rámci summitu tehdejší Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE), která se v roce 1995 transformovala v OBSE.
Podle budapešťského memoranda se před dvěma desetiletími Ukrajina zřekla statusu jaderného státu. Signatáři se mimo jiné zavázali respektovat ukrajinskou nezávislost a suverenitu v rozmezí tehdy platných státních hranic, zdržet se hrozby silou nebo použití síly proti této zemi nebo se zdržet použití ekonomického nátlaku na Ukrajinu ve snaze ovlivnit její politické směřování.
"Garance předpokládají závazek podepisujících zemí nepoužít jaderné zbraně proti zemi, které tyto garance dávají," poznamenal dnes Lavrov.
Ministr zahraničí země, která dříve v letošním roce anektovala ukrajinský poloostrov Krym, poté vypočítal některé z politických závazků signatářů smlouvy, včetně těch týkajících se uznávání ukrajinské suverenity, územní celistvosti a její politické nezávislosti.
"Není tam závazek uznávat výsledek ozbrojeného státního převratu. Děkuji," dodal v souvislosti se svržením bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče.
