Blackout
Lidem na Krymu hrozí (nejen) zimní noci bez elektřiny

Po návratu Krymu do lůna Ruska sužují obyvatele poloostrova různé problémy. Po nedostatku vody, jejímž hlavním zdrojem je Kachovská přehrada na území Ukrajiny, varuje Kyjev, že bude docházet k přerušování dodávek elektřiny. Má to i neideologické důvody. V důsledku sporů o plyn mezi Moskvou a Kyjevem a kvůli občanské válce v Donbasu sužuje Ukrajinu samotnou energetický deficit. Proč tedy brát velké ohledy na oblast, o kterou přišla anexí většího souseda.

Rusko se nyní bude snažit urychleně posílit energetickou samostatnost poloostrova.

Vlastník sítě na zásobování elektřinou na Krymu, ukrajinská společnost NEK Ukrenergo, informovala 4. září tamní obyvatele o omezování v zásobování elektřinou. Jak uvádí tiskové oddělení firmy, děje se tak kvůli deficitům v oblasti energií na Ukrajině.

Kvůli nezaplaceným dluhům Kyjeva zastavil ruský koncern Gazprom dodávky plynu na Ukrajinu, těžba uhlí na jihovýchodě země je kvůli válce přerušena.

Ukrajinská vláda oznámila, že kvůli problémům se zásobováním energiemi vlastního území zastaví každý den na šest hodin dodávky elektřiny na Krym. A sice mezi 9.00 a 11.00 hodinou a mezi 19.00 a 23.00 hodinou.

Dále pak bude vypínat elektřinu v celých obytných čtvrtích a podnicích v Sevastopolu, metropoli poloostrova.

Kyjev odstřihl celý Krym od elektřiny už jednou na konci minulého měsíce. Města Sevastopol, Simferopol a Kerč zůstaly bez proudu večer 31. srpna. Poté byly dodávky obnoveny.

Pokud bude zásobování proudem Ukrajina nadále přerušovat, přijdou zřejmě opět ke slovu stejné nouzové agregáty jako už koncem srpna, říká Dmitrij Baranov, expert investiční společnosti Finam Management se sídlem v Moskvě. Vedle toho je možné zvýšit podíl elektrické energie produkované vlastními zařízeními přímo na Krymu.

Ruská vláda k tomuto účelu mezitím poskytla patnáct mobilních generátorů pro plynové turbíny, z nichž má každý kapacitu 22 megawattů. Pět z nich se nachází v Sevastopolu, šest v Simferopolu a čtyři na západě Krymu. Při nejvyšším výkonu generují tato zařízení 330 megawattů, uvádí Ilja Balakirev, šéfanalytik UFS Investment Company.

Denní potřeba Krymu je dnes zhruba 500 až 540 megawattů. V zimních měsících se to ale může zvýšit na až 850 megawattů. To znamená, že Krymští tak jako tak nemůžou vyrobit svou potřebu elektrické energie vlastními silami.

Navíc náklady na energii, kterou produkují dovezené mobilní generátory, jsou výrazně vyšší než cena za elektřinu od ukrajinského dodavatele. Dle oficiálních údajů přijde vlastní proud na až pět rublů (2,85 Kč) za kilowatthodinu, jeho koupě z Ukrajiny stojí ale pouhých 3,42 rublu (1,95 Kč).

Pro srovnání, solární kilowatthodina vyjde na Krymu na zhruba tři ruble (asi 1,70 Kč).

Rusko plánuje, že energetický systém na anektovaném území posílí a spojí ho se sítí na pevnině. To ale ještě nějaký čas potrvá. Zatím se vypracovávají provozní podmínky nových sítí a ještě ani nebyli vybráni příslušní investoři.

Už koncem dubna ministerstvo energetiky Ruské federace představilo plány, podle nichž se na poloostrově zřídí tepelné elektrárny na bázi zemního plynu s celkovou kapacitou nejméně sedm set megawattů. Budoucí elektrárny mají vzniknout v bezprostřední blízkosti Sevastopolu a Simferopolu.

Celkové náklady na výstavbu nové elektrárenské infrastruktury na Krymu se odhadují na 71 miliard rublů (asi 40,4 miliardy korun). Vláda v Moskvě usiluje o to, aby se poloostrov stal elektroenergeticky nezávislým do roku 2017.

"Ukrajina udržovala vědomě tuto závislost po dlouhé časové období. S tímto stavem se nemůžeme smířit," sdělil úřadující guvernér Krymu Sergej Aksjovov agentuře Itar-Tass.

"Existuje více scénářů, jak vyřešit problém energetické závislosti Krymu na Ukrajině, bohužel jsou ale všechny časově hodně náročné a nedostatky v zásobování kompenzují jen částečně," konstatuje Ilja Balakirev. Velkou část své potřeby musí podle něj Krym i nadále krýt dodávkami z Ukrajiny, a sice do doby, dokud se nenapojí na pozemní ruskou síť.

To se stane ve chvíli, kdy se poloostrov spojí s pevninou mostem nebo tunelem. Situaci by mohlo pomoci vyřešit i to, kdyby se Rusko zmocnilo území podél Azovského moře. Tam leží i Mariupol, u kterého stále existuje možnost, že ho dobudou separatisté a pak připojí ke svým republikám na jihovýchodě Ukrajiny.

Krym také plánuje budování vlastních kapacit, třeba těžbou plynu v šelfu v Černém moři. Balakirev nicméně věří, že zásobování Krymu elektřinou bude opět zajištěno poté, co se podaří vyřešit spor o dodávky ruského plynu na Ukrajinu a o platby za něj.

Pro chudičký rozpočet Ukrajiny jsou totiž příjmy od klientů ukrajinské energetiky na Krymu velmi vítanou položkou. Nehledě na existující spory a nevraživost. Peníze, jak známo, nesmrdí.