Masové demonstrace? Kreml vsadil na sílu, zatím neúspěšně

Zahraničí
5. 8. 2019 12:22
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Kreml vsadil na silové řešení krize kolem demonstrací v Moskvě, vyvolaných vyřazením opozičních kandidátů z účasti v zářijových volbách do moskevského zastupitelstva, shoduje se světový tisk. Hlubší příčiny nespokojenosti, kterými jsou ekonomické zaostávání a neoblíbenost vládnoucího režimu, tím však dokáže odstranit jen stěží.

Ještě v roce 2014 regionální volby v Rusku sotva někoho zajímaly. O pět let později musí režim prezidenta Vladimira Putina nasadit veškeré prostředky, aby potlačil protesty a nepřipustil ruskou verzi barevných revolucí. Podle německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung to svědčí o nemalém mobilizačním potenciálu organizátorů současných demonstrací. Ty živí především absence jakékoli perspektivy a svévole a bezohlednost vládnoucího režimu.

Brutálním zásahem z 27. července proti manifestaci za svobodné volby chtěly úřady zabránit rozšíření protestů. Toto zastrašování ale očividně příliš nefunguje, tvrdí ruský deník Vedomosti. Při nepovolené demonstraci ze 3. srpna totiž vyšel do ulic podobný počet lidí jako týden předtím. Při obou akcích bylo zatčeno dohromady asi 2000 osob. Nepřiměřeně tvrdý postup každopádně znovu potvrdil, že "systém v zásadě sází na silové řešení".

Americký deník The Wall Street Journal připomíná, že moskevské protesty přicházejí v době, kdy Putinova popularita klesla nejníže za několik let. Následují také po manifestacích na různých místech Ruska v minulém roce, které měly společného jmenovatele: nespokojenost s hospodářskými potížemi. Šest let po sobě Rusům klesají reálné příjmy a mezinárodní sankce vytvářejí tlak na ruskou ekonomiku. Podle oficiálních údajů žije zhruba 21 milionů ze 144 milionů Rusů v chudobě. "Protesty jsou jasným znamením, že obyčejní Rusové jsou podráždění a nespokojení," cituje deník Taťjanu Stojanovou, zakladatelku institutu pro politickou analýzu R.Politik.

Lev Gudkov z nezávislé sociologické agentury Levada britskému deníku The Guardian řekl, že "období euforie z (anexe) Krymu je pryč; pět let, kdy se společnost takto mobilizovala, je u konce". List rovněž upozorňuje, že současné moskevské demonstrace se od těch z roku 2012 liší v tom, že je ve větší míře vedou mladí. Mnoho demonstrantů jsou slušně situovaní mladí lidé, kteří mají oproti kremelským vládcům jiné představy o zemi, v níž chtějí žít.

Podle The Guardian v Moskvě nikdo nepochybuje, že režim hodlá na volání po změně odpovědět represí a že jakýkoli pokus o opakování ukrajinské revoluce z roku 2014 by byl tvrdě potlačen. Nebezpečí pro Putinovu osobní moc ve střednědobém horizontu pochází spíše zevnitř Kremlu než z moskevské ulice.

Autor: ČTK Foto: , Pixabay.com/essuera

Naše nejnovější vydání

TÝDENSedmičkaTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ