Matky ze Střední Asie odkládají v Moskvě novorozence

Rostoucí množství novorozenců narozených středoasijským migrantkám zůstává v moskevských porodnicích. Jejich matky jsou často v zemi ilegálně a bojí se vrátit do vlasti z obavy před vlastní rodinou. Stovky dětí tak čeká nejistá budoucnost, píše britská BBC.

Ruské úřady potvrzují, že počet dětí zanechaných v moskevských sirotčincích asijskými matkami roste. Jen v posledních pěti měsících bylo opuštěných novorozenců 150. Může jít ale o mnohem vyšší číslo, protože jsou počítány pouze děti, které mají rodný list.

Džahongír je na světě teprve dva měsíce. Narodil se v moskevské porodnici mladé migrantce z Tádžikistánu. Jeho matka, devatenáctiletá Zebi, se vydala do Ruska hledat práci. Stále je však nezaměstnaná, žije v přeplněném bytě spolu s několika dalšími migranty a k tomu otěhotněla. Prostředí, ve kterém žije, je pro péči o novorozence naprosto nevhodné. Uvažovala tedy o tom, že ho po porodu opustí.

ČTĚTE TAKÉ: Nepodřezávej ovce, nařídí Moskva cizincům 
                        Moskva vydá příručku pro venkovanky v metropoli

Nakonec jí pomohla místní charitativní organizace Dargil Nanik, což znamená "Najdi mi mámu", kterou vede režisér Momonšo Momonšojev a Madina Juldaševová. Těhotná Zebi se na ně obrátila s tím, že chce dítě odložit k adopci, protože nemá práci, nedokáže obstarat ani základní potřeby a nemluví rusky.

Madina Juldaševová ji vzala k sobě domů, do bytu, kde bydlí i její dvě děti. Pomohla jí vyřídit dokumenty nutné k přijetí do porodnice a dočasné povolení k pobytu. "Zebi v porodnici nerozuměla ani základním frázím," vypráví Juldaševová.

Její byt je přechodným bydlištěm pro matky v podobné situaci již od roku 2009. Snaží se přemluvit tádžické a uzbecké ženy, aby neodkládaly své děti. Ruské zákony považují děti, ke kterým se matka nepřihlásí po dobu delší šesti měsíců, za odložené a matka poté ztrácí svá rodičovská práva. Mnoho migrantek ale o těchto pravidlech neví a své děti zanechávají v sirotčincích s nadějí, že najdou práci a potomky si později vyzvednou.

Haram je ostuda

Momonšo Memonšojev sám vyrostl v dětském domově v Tádžikistánu. "Jsem proti celé instituci sirotčinců. Děti, které tam vyrostly, mají potíže se zorientovat v životě, neumí ani vařit, ani se chovat normálně v sociálních situacích. Jsou prostě příliš institucionalizované," upozorňuje.

Zebi je pod tlakem své rodiny, která chce, aby se vrátila zpět do vlasti bez dítěte. Velkou roli zde hraje stigma. Rodina si myslí, že Džahongír je "haram" - špinavé dítě. Neprovdaná dívka s dítětem by pro ně znamenala ostudu.

Některé další matky jsou prostitutky, které jejich zaměstnavatelé nutí, aby se neplánovaných dětí zbavily. Moskva je pro středoasijské ženy naprosto odlišným prostředím, navíc jsou zde často ilegálně, a tak jsou obzvláště zranitelné. Mnoho z nich neví, že mají právo na akutní lékařskou péči. Často jsou negramotné a vzhledem ke konzervativní společnosti, ze které pocházejí, nic netuší o základní antikoncepci.

"Je to pro ně hrozné trauma," říká Rustam Tadžijev, moskevský gynekolog. "Nejsou provdané, nemají nikoho, kdo by jim pomohl. Nevědí, co bude zítra, a mají pocit, že dítě odložit je jediné řešení."

Některé z dívek si v Rusku našly práci, ale posléze se staly sexuálními otrokyněmi svých zaměstnavatelů. Jiné se staly, samy v nebezpečném městě, obětí znásilnění. Podle Tadžijeva by je ruské úřady měly chránit alespoň tím, že vyhlásí amnestii pro těhotné ilegální přistěhovalkyně. Tím by lékařům umožnily věnovat jim systematickou péči.

Ilustrační foto: http://www.profimedia.cz/