Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes na závěr summitu EU-Rusko v Chabarovsku varoval Evropskou unii před opakováním plynové krize s Ukrajinou, jaká na počátku roku připravila mnohé evropské země po dva týdny o ruský plyn. Podle českého prezidenta Váckava Klause summit posílil důvěru mezi EU a Ruskem
"Je třeba naplnit ukrajinské podzemní zásobníky 19,5 miliardami plynu, což si vyžádá čtyři miliardy dolarů. Máme pochyby o ukrajinské platební schopnosti. Jsme připraveni pomoci, ale chtěli bychom, aby část odpovědnosti převzala i EU," řekl Medveděv.
"Žádná ujištění (o neopakování krize) Rusko nedalo a ani dávat nebude. Na naší straně nejsou žádné problémy, vše je v pořádku. Ujištění by měl dávat ten, kdo má za plyn platit," dodal a vybídl EU, aby se podílela na případném úvěru pro Ukrajinu.
Medveděv rovněž vyjádřil pochyby, aby projekt Evropské unie na východní partnerství s šesticí postsovětských republik nebyl zaměřen proti Rusku a neupevňoval spolupráci "protirusky" naladěných zemí s EU. Prezident měl zjevně na mysli Gruzii a Ukrajinu.
Po čtvrteční neformální večeři s ruským hostitelem a plavbě po Amuru se na pořad dnešních jednání měly dostat i citlivé problémy v energetice, evropské bezpečnosti, ochranářských opatření během finanční krize či dosud malý pokrok ve vyjednávání nové strategické smlouvy mezi unií a Ruskem.
Klaus chválí summit, sporné otázky nechává stranou
Na společné tiskové konferenci však Medveděv a jeho hosté, český prezident Václav Klaus, předseda Evropské komise José Barroso a vysoký představitel EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javiera Solanu zdůrazňovali především užitečnost vzájemného dialogu.
"Jednání zvýšilo vzájemné pochopení pozic v mnoha otázkách i důvěru, která je tak nezbytná a důležitá," zhodnotil schůzku v ruském dálněvýchodním městě Klaus.
Vztahy mezi unií a Moskvou loni zhoršila rusko-gruzínská válka o Jižní Osetii, v níž se EU postavila na stranu Tbilisi, a lednový rusko-ukrajinský spor o plyn, který připravil mnohé evropské domácnosti o dodávky ruského plynu a který přiměl unii hledat k nevoli Kremlu alternativní dodavatele a přepravní cesty.
Pokračování diskuse - žádný chabarovský zlom
Žádný přelom od schůzky se však už předem nečekal, summit skončil bez podpisu jakýchkoliv dokumentů.
Vedle dalších už zmíněných problémů se sporná také jeví i ruská opatření na ochranu domácího průmyslu. Podle poradce ruského prezidenta Sergeje Prichoďka se jednání vůdců unie a Ruska měla zaměřit hlavně na součinnost při překonání finanční krize. "Jsme pro to, aby se (ruská protikrizová) opatření shodovala se směrem dalších evropských zemí," řekl Prichoďko na okraj summitu.
Vrcholná schůzka na ruském Dálném východě byla v ruských médiích překřtěna na jednu z nejodlehlejších i nejsložitějších, vzhledem k množství sporných bodů v agendě a ochlazení ve vztazích mezi unií a Moskvou.
Vzhledem k nedostatku pokroku se v předvečer summitu dokonce objevily spekulace, že důsledkem by mohlo být snížení počtu každoročních summitů unie s Ruskem ze dvou na jeden.
Ani Švédsko, které zakrátko přebere z českých rukou půlroční předsednictví EU, totiž žádný posun v agendě nečeká. Ale podle ruského velvyslance při EU Vladimira Čižova si Moskva přeje zachovat pravidelnost půlročních summitů, a to přinejmenším do přijetí lisabonské smlouvy, která by skoncovala s rotujícími předsednictvími unie každé pololetí.
Po bilaterálním jednání prezidenta Klause s ruským protějškem Medveděvem představitelé EU zamíří z Chabarovska do Soulu na další summit s Jižní Koreou.
Foto: Economist, ČTK/AP a Reuters
