Jižní Osetii a Abcházii, dvě gruzínské odštěpenecké oblasti, Rusko uznalo v souvislosti s tím, že tento krok učinila řada západních států v případě někdejší jihosrbské provincie Kosovo. V dnešním vydání britského deníku Financial Times takto svoje úterní rozhodnutí odůvodnil ruský prezident Dmitrij Medveděv.
Západ podle Medveděva v případě Kosova neposlouchal varování Moskvy. "Důsledně jsme opakovali, že (po uznání nezávislosti Kosova), nebude možné říct Osetům a Abcházcům, že to, co je dobré pro kosovské Albánce, není dobré pro ně," píše Medveděv, jehož úterní krok vyvolal ostrý nesouhlas Západu, který trvá na územní celistvosti Gruzie.
"V mezinárodních vztazích není možné mít jedny pravidla pro jedny a jiná pro druhé," dodal ruský prezident. Moskva Kosovo uznat odmítá, jeho jednostranné vyhlášení nezávislosti na Srbsku považuje za protiprávní krok.
Kosovo dosud uznaly Spojené státy a většina členských zemí Evropské unie, včetně České republiky.
Podle Medveděva nebylo rozhodnutí Jižní Osetii a Abcházii oficiálně uznat jednoduché a neudělal ho prý, aniž by nezvážil možné důsledky.
Jižní Osetie i Abcházie se snaží od Gruzie odtrhnout od začátku 90. let, přičemž se jim dostávalo ze strany Ruska politické i ekonomické podpory. Gruzie se začátkem tohoto měsíce pokusila vojenskou silou obnovit kontrolu nad Jižní Osetií.
"Jen blázen se mohl pustit do takové hry," okomentoval rozhodnutí gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho jeho ruský protějšek. Rusko v reakci na to do Gruzie poslalo svoje vojáky a obsadilo i část gruzínského území. "Nebyla to válka, kterou jsme si zvolili," prohlašuje Medveděv. Moskva podle něho neměla jinou možnost než úder Gruzínců na Jižní Osetii zlomit, aby zachránila životy.
Medveděv doufá, že Gruzínci, k nimž prý Moskva pociťuje historické přátelství a sympatii, budou mít jednoho dne v čele státu takové lidi, jaké si zaslouží; takové, kterým jejich země není lhostejná a kteří pracují na dobrých vztazích se všemi národy na Kavkaze.
Foto: AP a Reuters
