Merkelová v Minsku prohrála, Putin je vítěz. Němci mají jasno

Zahraničí
12. 2. 2015 21:45
Německá kancléřka Angela Merkelová.
Německá kancléřka Angela Merkelová.

Výsledek minského summitu o situaci na Ukrajině znamená pro německou kancléřku Angelu Merkelovou dosud největší porážku, napsal ve svém komentáři zpravodajský web časopisu Der Spiegel. Úsilí o zachování míru v Evropě a o vítězství rozumu bylo prý zbytečné. Za vítěze se naopak může považovat Vladimir Putin.

Podle listu Die Welt pomohla Merkelová Rusku krizi na Ukrajině "zamrazit". Podle Frankfurter Allgemeine Zeitung se jí a francouzskému prezidentovi Hollandeovi ale podařilo dosáhnout všeho, co bylo možné. Skepse je však na místě.

Přestože kancléřka po jednáních v Minsku hovořila o "záblesku naděje", vystihuje současnou situaci na Ukrajině jen jediné slovo: beznaděj, píše Der Spiegel. Ukrajinská politika Merkelové ztroskotala. Málokdy přecenila své síly tak jako během této krize. Merkelová nedokázala totiž donutit Američany ani Rusy, aby se vzdali své "kořisti", a výsledkem je rozdělená země. Zodpovědnost však prý nesou i sami Ukrajinci.

Ruský prezident Vladimír Putin.Nebezpečným poučením z ukrajinské krize je, že ani v Evropě nejsou hranice věčné, píše dál Der Spiegel v komentáři. Ukrajina se už nebude moci dál rozhodovat, zda bude směřovat na východ nebo na západ; rozhodnutí právě dnes padlo. Západ Ukrajiny se stane "americkým protektorátem", její východní část ruským. Jít zlatou střední cestou, tedy vzdát se vyhlídky členství v Evropské unii a NATO, před časem odmítli sami Ukrajinci.

Za jednoznačného vítěze minských jednání lze podle Spiegelu považovat ruského prezidenta Vladimira Putina. Strach o mír v Evropě ale čtvrtkem zdaleka nekončí. Pokud Rusko či separatisté na východě Ukrajiny dohody poruší, zbývají Západu již jen dvě možnosti: podvolit se Putinovi nebo přitvrdit, uvádí Der Spiegel.

Podle komentáře uveřejněném na webu listu Die Welt spočívá kancléřčina slabina v tom, že má tendenci "uložit konflikty k ledu" a přeceňuje "léčivou schopnost času". V Minsku Merkelová fungovala jako policejní psycholožka při pokusu o záchranu rukojmí. Rusko, které se zbraní v ruce pomyslná rukojmí drželo, nechtěla zahnat do kouta. Tím ale Moskvě umožnila získat alespoň část Ukrajiny zpět do své sféry vlivu a ostatní povzbudila, aby podobným způsobem vyvolávali konflikty a v pro sebe výhodném okamžiku je "zmrazili".

Také noviny Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) hovoří o "zmrazeném konfliktu". Za opatrný optimismus, který minský summit přinesl, ale nasazení Angely Merkelové stálo. I když se dosáhlo dohody na úkor Kyjeva, zaslouží vše, co povede k uklidnění situace, uznání. Není to sice konečná mírová dohoda, co Merkelová a Hollande z Minska přináší, ale je to dobrý začátek, uzavírá komentář FAZ.

Autor: ČTK Foto: ČTK/AP

Další čtení

Francii čekají rozsáhlé stávky a protesty proti škrtům v rozpočtu

Zahraničí
18. 9. 2025

Duma schválila odstoupení Ruska od evropské úmluvy proti mučení

Zahraničí
17. 9. 2025
Donald Trump

Trumpovu návštěvu Británie doprovází silné protesty. Nemají ho tam rádi

Zahraničí
17. 9. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ