V Moskvě, zdánlivě klidné a prosperující, lze cítit vření pod povrchem. Vědomí politické, hospodářské a morální krize je všeobecné. Nikdo nezná odpověď na otázku, k čemu to vše směřuje, napsal v polském listu Gazeta Wyborcza jeho šéfredaktor, bývalý protikomunistický disident Adam Michnik.
"Rusko připomíná letadlo: řídí jej jeden pilot a zbytek zvrací," uvažuje moskevský sociolog. Většina lidí, s nimiž jsem hovořil, uvádí Michnik, měla podobný názor. "Putin už dozpíval svou píseň do konce," řekl mi přední ruský historik. Jiní však v současnosti nevidí síly, které by jej mohly svrhnout. Co víc, pokud by měl Putinovo místo převzít vůdce vojenské lobby, ministr (obrany Sergej) Šojgu, byla by to změna k horšímu, obrat k totalitě.
Dnešní Rusko není totalitní stát, ale spíše absolutismem v stádiu úpadku. Z toho pramení spousta chaotických nápadů. Například předsedou vlády by se měl stát (bývalý ministr financí Alexej) Kudrin, aby bylo možné učinit z premiéra Dmitrije Medveděva hlavního viníka hospodářské krize.
Kudrin má dobrou pověst v podnikatelském světě, i západním. Stačilo by to na překonání krize a izolace, do níž zavlekl zemi Putin?
Putin uvízl v pasti, kterou sám nastražil. Za zdánlivé mezinárodní úspěchy, jako byla anexe Krymu, platí Rusko vysokou cenu, ale peníze nemá a brzy mít nebude.
Z toho plynou názory, že zapotřebí je nový NEP (nová ekonomická politika - termín vztahující se k částečné liberalizaci poměrů po bolševické revoluci), jiní zase navrhují jinou fikci - parlamentní koalici. Tvrdí, že dokud moc spočívá v rukou jediného člověka, pak na něm spočívá i plná odpovědnost za krizi.
Tak zní varování ruských politiků na Putinovu adresu.
Putin nedávno rozhodl, že se postaví pomník obětem stalinských represí. Návrh ležel u ledu 25 let. Je to signál změn? Nikdo neví.
Dobrodružství na Ukrajině může být pro Putina stejně vražedné jako první světová válka pro cara Mikuláše či intervence v Afghánistánu pro sovětský režim. Putin nejspíše nestáhne vojska z Luhanska a Doněcka. Ale zmrazení konfliktu bude materiálně i politicky nákladné.
Putin tvrdí, že krize v Rusku potrvá nejvýše dva roky. Není to ani první, ani poslední lež. Namlouvá lidem, že vše zavinili Američané, a zdá se, že sám věří v takový nesmysl. Jsou Rusové, kteří tato slova přijímají v dobré víře, že v obraně před Západem je třeba se semknout okolo vůdce.
Ale titíž lidé se nakonec zeptají, za co stojí vůdce, který zemi přivedl do konfliktu s celým světem. A tehdy - s myšlenkou na Ukrajinu - zopakují slova Andreje Sacharova o tažení v Afghánistánu jako o "ostudné válce". Nesmyslné a kruté, která je neštěstím Ruska, píše Adam Michnik.
