S myšlenkou nadnárodních sil rychlé reakce, které by potlačovaly vnitřní nepokoje, přišel běloruský prezident Alexandr Lukašenko, jehož země nyní předsedá postsovětské Organizaci dohody o kolektivní bezpečnosti (ODKB).
"Válku nám samozřejmě nikdo nevyhlásí, ale na ústavní převrat, na ten se mnozí třesou," řekl Lukašenko, který loni v prosinci tvrdě potlačil demonstrace běloruské opozice a vysloužil si za to rozsáhlé mezinárodní sankce.
Protesty vyvolal výsledek prosincových prezidentských voleb, v nichž Lukašenko už potřetí obhájil svůj post navzdory obvinění, že hlasování bylo zfalšované.
Z organizování nepokojů a nezákonného financování běloruského disentu prezident obvinil evropské státy, zejména Německo a Polsko.
"Síly operativní reakce by neměly být nasazeny jen v případě vnějšího, ale i vnitřního vměšování do záležitostí členských zemí ODKB," řekl Lukašenko. "Musíme hájit svou celistvost a nezávislost," poznamenal.
ODKB vznikla po rozpadu Sovětského svazu jako nové bezpečnostní uskupení řízené Moskvou, které západní tisk často označuje za "ruské NATO".
Organizace sdružuje kromě Ruska a Běloruska ještě Kazachstán, Arménii, Tádžikistán, Uzbekistán a Kyrgyzstán. Bělorusko nyní ODKB předsedá.
