Rusko dnes uzavřelo novou smlouvu s Jižní Osetií, vzpurnou gruzínskou provincií, jejíž samostatnost Moskva uznala po válce s Gruzií v roce 2008. Dokument, který smlouvu označuje za strategickou, dává Rusku právo operovat na separatistickém území s nasazením svých vojáků i příslušníků bezpečnostních složek. Pod ruskou kontrolou bude i hranice Jižní Osetie s Gruzií.
Tbilisi označilo novou rusko-jihoosetskou smlouvu za krok k anexi.
Smlouva "o spojenectví a integraci" podle agentury TASS podřizuje činnost některých jihoosetských armádních a policejních jednotek přímo ruskému velení. Dokument zároveň fakticky ruší hraniční kontroly mezi Jižní Osetií a Ruskem.
Těsná koordinace zavládne podle smlouvy i v zahraniční politice, která se ovšem v jihoosetském podání fakticky omezuje na diplomatické vztahy s Moskvou. Zjednodušená procedura bude napříště platit při udělování ruského občanství Osetům. Žijí-li v Rusku, nebudou tamní úřady žádat, aby se zbavili jihoosetského občanství. V jiných případech ruské zákony dvojí občanství nepřipouštějí.
Rusko bude podle dohody dál Jižní Osetii financovat, díky ruským subvencím se podle agentury TASS zvýší platy jihoosetských státních zaměstnanců tak, aby se vyrovnaly platům ruským. Jen v příštím roce bude Moskva do vzpurné gruzínské provincie investovat miliardu rublů (420 milionů Kč).
Celkem už od roku 2008 uvolnilo Rusko pro potřeby Jižní Osetie 43 miliard rublů. Velká část této sumy podle kritiků skončila na "černých" účtech jihoosetské mafie a vysokých státních úředníků.
Gruzie dnes označila novou rusko-jihoosetskou smlouvu za krok k anexi a za útok proti regionální stabilitě. Ministryně zahraničí Tamar Beručašviliová novinářům v Tbilisi řekla, že jde o "cynický a provokativní krok Ruska, jehož cílem je anexe".
Odpor vůči dokumentu ještě před jeho dnešním podpisem daly najevo Evropská unie a Spojené státy. Moskvu upozornily, že platnost smlouvy nebudou uznávat.
Jižní Osetie je de jure integrální součástí Gruzie. Už roku 1991, kdy Gruzie vznikla jako samostatný stát, ale sporný region vyhlásil centrální vládě v Tbilisi válku, jež skončila vítězstvím Jižní Osetie a de facto nabytím její nezávislosti.
Ruské jednotky jedou do Jižní Osetie vyhnat gruzínské agresory.Od roku 2008 ovládá Republika Jižní Osetie celé území někdejší Jihoosetinské autonomní oblasti.
Mezinárodně má status částečně uznávaného státu. Státní suverenitu Jižní Osetie uznávají v současné době čtyři země: Rusko, Nikaragua, Venezuela a Nauru.
Alexej Martynov, ředitel Mezinárodního institutu pro nové státy (předtím šéfoval proputinovské nevládní organizaci Za demokracii a lidská práva), vysvětluje, že v Rusku existují politické síly, které výrazně usilují o "odštěpení nezávislé Republiky Jižní Osetie od Gruzie".
Jejich hlavním úkolem je znovu sjednotit osetinský lid, který od sebe odděluje hřeben Kavkazu. Začlenění Krymu do Ruské federace dalo tomuto tématu nový impulz, míní Martynov.
Někteří zastánci tohoto začlenění si od toho slibují další hospodářskou pomoc z Ruska. Sám Martynov se ale na věc dívá kriticky.
"Osetinský lid přece za nezávislost republiky proléval svou krev," připomíná. Jihoosetinská strana Jednotná Osetie, který má aktuálně v parlamentu většinu, dohodu rovněž kritizuje. "Dohoda neodpovídá úkolům silného přiblížení Jižní Osetie k Rusku," stojí v prohlášení partaje.
