Bez separatistů
Na Ukrajině se dál válčí, kulatý stůl bez výsledku a ulice bouří
17.05.2014 14:48 Aktualizováno 17.05. 17:33
Na východě Ukrajiny v sobotu pokračovaly potyčky, které provázely ozbrojené povstání proruských separatistů. Ve Slavjansku svedla Národní garda boj s proruskými separatisty a ukrajinští pohraničníci krátce zajali jednoho z vůdců separatistů, gubernátora samozvané Doněcké lidové republiky Valerije Bolotova. Asi 50 proruských aktivistů vyšlo v Charkově demonstrovat proti zasedání druhého kulatého stolu, které mělo přispět k řešení krize a k obnově národní jednoty. Opět ale skončilo bezvýsledně.
Boj s proruskými separatisty ve Slavjansku doprovázely podle ukrajinské agentury Unian velmi silné výbuchy. Osvětlovací rakety vzlétaly jedna za druhou a nad městem přelétaly stíhačky. Podle ruské agentury ITAR-TASS naopak Národní garda ostřelovala pozice místní domobrany na předměstích obklíčeného Slavjanska ze samohybných houfnic.
Ruské ministerstvo zahraničí v souvislosti s potyčkami obvinilo Kyjev z neplnění ženevských dohod o mírovém urovnání krize, z lhaní a pokrytectví. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Deščycja naopak v rozhovoru s německým listem Die Welt řekl, že Západ by měl uvalit tvrdší sankce na Rusko. To podle něj vede skrytou válku na východě Ukrajiny.
Premiér Arsenij Jaceňuk na druhém kole jednání u kulatého stolu o jednotě Ukrajiny přislíbil například "zvláštní postavení" ruštině a decentralizaci moci. U debaty, stejně jako u prvního kola jednání, chyběli separatisté, stejně jako opoziční komunisté. Jednání skončilo bez výsledku a další se uskuteční ve středu v Čerkasech. Dnešní rozhovory v Charkově provázela demonstrace odpůrců prozápadního kyjevského režimu.
Do už tak složité situace na Ukrajině opět promluvil maďarský konzervativní premiér Viktor Orbán, který vyzval k udělení autonomie pro maďarskou menšinu žijící na západě Ukrajiny. "Vedení maďarského státu podporuje požadavky autonomie Maďarů v Zakarpatí," řekl šéf vlády v maďarské televizi. Předchozí Orbánovy výroky na toto téma vyvolaly minulý týden diplomatické přestřelky mezi Budapeští, Kyjevem a Varšavou.
Ústřední volební komise upozornila, že ozbrojené povstání na východě Ukrajiny by mohlo připravit o příležitost hlasovat v prezidentských volbách skoro dva milionů voličů, pokud ústřední vláda nezasáhne a nezajistí bezpečnost hlasování. První kolo prezidentských voleb se má konat 25. května. Hlasování je považováno za klíčové pro další budoucnost země.
Evropa se nadále obává také ekonomických a energetických dopadů ukrajinské krize. Šéf ruského plynárenského koncernu Gazprom Alexej Miller slíbil evropským odběratelům, že jeho firma udělá všechno pro to, aby se nevyskytly potíže s přepravou zemního plynu přes Ukrajinu do Evropy. Řekl také, že Gazprom dodá od června zadlužené Ukrajině jen tolik plynu, kolik si země koupí a předem zaplatí.
Rusko tvrdí, že mu Ukrajina za odběr plynu už dluží přes 3,5 miliardy dolarů (asi 70 miliard Kč).
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.