Proruští separatisté v Doněcku na východě Ukrajiny dnes podle ruských a ukrajinských médií vyhlásili vlastní republiku, nezávislou na zbytku země, a vzápětí požádali o ruskou vojenskou pomoc. Stalo se tak jen krátce poté, co ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk varoval před podobným scénářem, který na Krymu vyústil v ruskou anexi poloostrova.
Sněm Doněcké lidové republiky, vyhlášené proruskými aktivisty v hranicích dosavadní Doněcké oblasti, požádal podle ITAR-TASS ruského prezidenta Vladimira Putina o ochranu a "vstup dočasného mírového kontingentu". Žádost byla přijata jednomyslně, za volání "Hurá!" a "Putine, pomoz!"
"Jsme připraveni bojovat za své ideje, za naše ideály, ale bez vaší podpory, bez podpory Ruska, bude těžké, abychom sami odolali kyjevské juntě," praví se v žádosti podle agentury Interfax.
Do 11. května se má v Doněcku podle ruské televize Rossija 24 uskutečnit referendum, která má schválit začlenění do Ruska.
Přesný termín plebiscitu ještě nebyl stanoven, podle Interfaxu má být koordinován s aktivisty v Charkově a Luhansku, rovněž na východě Ukrajiny.
"Kolem budovy se sešly stovky lidí, kteří podporují tato rozhodnutí," uvedla Rossija 24. "Lidé pláčou, zní sovětská hymna a další sovětské písně. Ve vzduchu je cítit, že toto rozhodnutí už dlouho zrálo," vylíčil zpravodaj z Doněcka.
Současně připustil, že Kyjev nejspíše na události na východě země odpoví. Podle Interfaxu ukrajinská tajná služba SBU chystá protiopatření k odvrácení destabilizace východních regionů země.
V Charkově, Doněcku a Luhansku se proruští aktivisté během nedělních demonstrací zmocnili několika veřejných budov a vyvěsili na nich ruské vlajky. V Luhansku ovládli i zbrojnici SBU.
"Všem je naprosto jasné, že se naplňuje protiukrajinský plán. Plán destabilizace situace, plán vedoucí k tomu, aby cizí vojska překročila hranici a obsadila ukrajinské území. Nedopustíme to," prohlásil premiér Arsenij Jaceňuk během dnešního zasedání vlády v Kyjevě.
Scénář podle něj "napsalo Rusko" a "cílem je rozdělit a zničit Ukrajinu, přeměnit část Ukrajinu v zotročené území pod ruským diktátem".
Moskva podle Jaceňuka navzdory ujišťování o opaku své vojáky nestáhla a ruské jednotky se nadále soustřeďují v třicetikilometrové vzdálenosti od ukrajinských hranic.
NATO dosud nezaznamenalo, že by se asi 40 tisíc ruských vojáků u východních hranic Ukrajiny dalo do pohybu.
Putin dnes navštívil sídlo ruské tajné služby FSB, kde varoval před hrozbou, aby Západ nezneužil ruské nevládní organizace k "destruktivním účelům" po ukrajinském vzoru. Doporučil však "jasně rozlišovat mezi legálními opozičními aktivitami a extremismem".
FSB, nástupkyně sovětské tajné policie KGB, také nesmí polevit v ostražitosti vůči severokavkazským povstalcům a nebezpečí teroristických útoků.
Evropská unie se v první reakci na východoukrajinské události omezila na prohlášení, že situaci se znepokojením sleduje. Podporuje ukrajinskou suverenitu a územní celistvost, zdůraznila před novináři mluvčí evropské diplomatické služby Maja Kočijancičová.
Mluvčí jednoznačně neodpověděla na otázku, zda je poslední vývoj dostatečným důvodem k tomu, aby unie spustila připravovanou třetí fázi svých sankcí vůči Rusku, tedy plošné hospodářské sankce.
