Severoatlantická aliance a Rusko dokázaly udělat první kroky k obnovení vztahů, uvedl předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel. "Snažíme se obnovit styky s Ruskem jak na politické, tak vojenské úrovni," řekl český generál, podle kterého by se do konce roku mohli setkat velitel sil NATO a náčelník ruského generálního štábu.
NATO pozastavilo vojenskou spolupráci s Ruskem v roce 2014 po anexi Krymu a vypuknutí bojů na východě Ukrajiny mezi proruskými separatisty a vojsky prozápadní vlády v Kyjevě, ale zůstaly zachovány politické a diplomatické styky. Sám Pavel se minulý měsíc v Baku setkal s náčelníkem ruského generálného štábu Valerijem Gerasimovem. Jednání označil za otevřené, oba generálové se snažili držet se vojenských záležitostí a vyhnout se politickým sporům. Doufá, že do konce letošního roku se také setkají Gerasimov a velitel sil NATO v Evropě, americký generál Curtis Scaparrotti, termín však ještě nebyl dohodnut.
Pavel nicméně upozornil, že aliance není ochotna obnovit spolupráci s Ruskem v plném rozsahu. "Říkáme ruským partnerům, že jsme otevřeni dialogu, ale ne obnovení spolupráce, protože podmínky pro to nedozrály," upozornil s tím, že tyto podmínky byly jasně stanoveny na politické úrovni a jde o především o respektování mezinárodního práva a urovnání konfliktu v Donbasu na východě Ukrajiny. A také se - v důsledku rusko-gruzínské války v srpnu 2008 a ruské anexe Krymu v březnu 2014 a konfliktu v Donbasu na východě Ukrajiny - vytratila důvěra z předchozí spolupráce.
"Od té doby se nalézáme v období, které bych pravděpodobně označil za dobu vzájemných obvinění," uvedl Pavel a připustil, že to, co NATO považuje za "jasnou agresi", vidí Rusko jinak a naopak věří, že jej aliance ohrožuje. Některá fakta jsou však podle Pavla nesporná a je záhodno raději respektovat pravidla nastolená po druhé světové válce, než žít v anarchii.
K nadcházejícímu zasedání Rady NATO-Rusko na úrovni velvyslanců v Bruselu generál poznamenal, že na pořadu bude situace na Ukrajině, transparentnost vojenských cvičení a snížení rizika incidentů, jakož i situace v Afghánistánu: NATO hodlá upozornit na informace, že Rusko přes prostředníky zásobuje radikální hnutí Taliban palivem a zbraněmi.
Ruští politici tato obvinění odmítají a také Taliban oficiálně prohlašuje, že žádnou pomoc z Ruska nedostává.
NATO po ruské anexi Krymu přerušilo s Ruskem veškerou praktickou spolupráci a kvůli jeho rostoucí aktivitě přistoupilo k největšímu posílení svých obranných schopností ve východní Evropě od konce studené války.
Zahájení smysluplného vojenského dialogu s ruskou stranou je pro Pavla jednou z hlavních věcí od jeho nástupu do funkce šéfa výboru v červnu 2015.
Komunikace na vojenské úrovni by podle aliančních představ měla pomoci předcházet případným tragickým nedorozuměním a umožnit rychlé řešení incidentů. NATO si dlouhodobě stěžuje například na chování ruských vojenských pilotů nad Baltským či Černým mořem.
