Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer dnes prohlásil, že setrvání ruských vojáků v gruzínských separatistických regionech Jižní Osetii a Abcházii je nepřijatelné. Šéf NATO, který se má dnes v gruzínské metropoli Tbilisi zúčastnit úvodního jednání výboru NATO-Gruzie, to uvedl v rozhovoru pro deník Financial Times. Schefferův mluvčí poté ujistil, že tato slova nelze vnímat jako kritiku dohody EU-Rusko.
Na základě dohody Ruska s Evropskou unií z 8. září musejí ruské jednotky opustit gruzínské území do 10. října. Dokument se však nezmiňuje o odštěpeneckých oblastech Jižní Osetii a Abcházii, které Moskva k nelibosti Západu uznala jako nezávislé státy.
Podle britského listu Scheffer soudí, že dohoda je v rozporu s původním plánem dojednaným současnou předsednickou zemí EU Francií v srpnu, který požadoval návrat ke stavu před srpnovým gruzínsko-ruským konfliktem.
"Pokud Rusové zůstanou v Jižní Osetii s tolika vojáky, nepovažuji to za návrat ke statu quo," zdůraznil v rozhovoru Scheffer. "Setrvávání ruských sil v Jižní Osetii a Abcházii je nepřijatelné," dodal.
Mluvčí šéfa aliance James Appathurai dnes odmítl tvrzení listu, že Scheffer tím kritizoval dohodu EU-Rusko. "Generální tajemník stále plně podporuje dohodu dojednanou prezidentem Sarkozym.
Vyjádřil však výhrady k plnění šestibodového plánu Ruskem, především ohledně návratu Rusů na jejich pozice z doby před 7. srpnem," řekl mluvčí, který Scheffera na dvoudenní návštěvě Gruzie provází.
Ruské jednotky pronikly začátkem srpna hluboko do gruzínského území poté, co odrazily pokus gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho obnovit vojenskou silou svrchovanost nad Jižní Osetií.
Část ruských jednotek se již stáhla z oblasti kolem černomořského přístavu Poti, ale mnoho dalších zůstává a drží "bezpečnostní zóny" kolem Jižní Osetie a Abcházie. Moskva slíbila, že i tyto oddíly do 10. října odejdou.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nicméně minulý týden po uzavření dohody s EU uvedl, že Moskva si ponechá v Jižní Osetii a Abcházii celkem asi 7600 vojáků, což je více než dvojnásobek počtu, který měla v těchto dvou oblastech před srpnovou válkou.
"Abych pravdu řekl, jen těžko to (Lavrovova slova) lze spolknout," konstatoval šéf aliance.
Gruzie chápe první jednání výboru NATO-Gruzie, který aliance ustavila po ukončení rusko-gruzínské války, jako závazek NATO přijmout Tbilisi v budoucnu za svého člena.
"Gruzie očekává..., že NATO nyní v Tbilisi vyšle jasný signál o nezvratnosti směřování Gruzie do NATO," řekl dnes tajemník gruzínské bezpečnostní rady Alexandr Lomaia.
"Cílem ruské agrese bylo znemožnit Gruzii začlenění do aliance. Nevím, zda je to signál začátku nové studené války. Vím však, že Rusko jedná proti zákonům civilizovaného světa. Nyní je nejdůležitější zabývat se následky ruské agrese vůči Gruzii a zajistit, aby Rusko neudělalo totéž v dalších částech Evropy," dodal.
Schůzka pravděpodobně jen potvrdí neshody mezi členy aliance o rozšiřování NATO směrem na východ. Některé západní země v čele s Francií a Německem si totiž nechtějí Rusko příliš rozhněvat.
Jednání výboru NATO-Gruzie se časově shoduje s návštěvou ruského ministra zahraničí Lavrova v obou odštěpeneckých oblastech. Dnes je šéf ruské diplomacie očekáván v Jižní Osetii.
Pro Gruzii půl miliardy eur z bruselské kasy
Evropská komise poskytne Gruzii do roku 2010 pomoc ve výši až 500 milionů eur (12 miliard korun), řekla dnes eurokomisařka pro vnější vztahy Benita Ferrerová-Waldnerová. O rusko-gruzínské krizi a jejích dopadech v Bruselu jednali i šéfové diplomacií zemí EU, kteří dali zelenou rychlému vyslání unijní pozorovatelské mise o síle dvě stě osob do Gruzie.
Podle českého vicepremiéra Alexandra Vondry by Praha do mise chtěla vyslat desítku pozorovatelů. Co se pomoci Gruzii poškozené ozbrojeným konfliktem s Ruskem týká, tak Praha už rozhodla o poskytnutí přibližně šesti milionů eur (téměř 145 milionů korun). Už dříve také uvolnila několik milionů korun na bezprostřední humanitární pomoc této kavkazské zemi.
Pozorovatelská mise by měla být na místě do prvního října s tím, že by tam měla působit jeden rok. Bude dohlížet, zda jsou naplňovány podmínky rusko-gruzínského příměří, tedy například stahování ruských sil či zda nejsou v zemi porušována lidská práva.
Ministři se dnes zabývali rovněž svoláním dárcovské konference na pomoc Gruzii poškozené srpnovým ozbrojeným konfliktem s Moskvou. "Rozhodnutí o donorské konferenci padlo. Bude nakonec v Bruselu," řekl Vondra novinářům.
O jejím uspořádání původně uvažovala i Praha. Z praktických důvodů prý však bude lepší, pokud se uskuteční v belgické metropoli, sídle hlavních unijních institucí. Datum zatím není určeno. Zřejmě to však bude někdy v první půlce října, tedy krátce před konáním summitu EU, jenž je plánován na 15. a 16. října.
Peníze, které výkonný orgán EU hodlá poskytnout na pomoc s rekonstrukcí válkou poničené Gruzii, by měly zamířit zejména na pomoc lidem, kteří kvůli konfliktu museli opustit své domovy, na výstavbu infrastruktury a na pomoc s rozvojem gruzínského hospodářství.
Například Spojené státy přislíbily poskytnout Gruzii, která se vzpamatovává z ruské invaze, pomoc za jednu miliardu dolarů (17 miliard korun).
Foto: AP, Reuters a Profimedia
