NATO: Potřebujeme sílu a schopnost odstrašení

Severoatlantická aliance nyní diskutuje o konkrétní podobě posílení svých sil ve východních členských zemích v reakci na chování Ruské federace. Před čtvrtečním a pátečním jednáním ministrů zahraničí NATO to novinářům v Bruselu řekl generální tajemník bloku Jens Stoltenberg. Na detaily je podle něj ještě brzy, věc ale bude dohodnuta nejpozději na červencovém aliančním summitu ve Varšavě.

"O podrobnostech právě nyní debatujeme - o přesném rozsahu sil, v jakých zemích a podobně," řekl Stoltenberg.

Připustil ale, že na stole jsou konkrétní návrhy, týkající se posílení o několik praporů složených z vojáků různých aliančních států ve východní části NATO, včetně tří pobaltských států. Právě Estonsko, Litva a Lotyšsko dávají najevo své rostoucí znepokojení ze stále agresivněji se chovající Ruské federace.

Záměr, aby tyto jednotky byly složeny z vojáků několika aliančních zemí, je podle Stoltenberga důležitý. "Je to velmi jasný signál, že útok na jednoho spojence by byl útokem na celou alianci," vysvětlil.

Podobné posilování podle něj není porušením dohody NATO a Ruska z roku 1997, podle které nemělo NATO v někdejších zemích Sovětského svazu trvale rozmísťovat "významné" vojenské síly. "Vše, co děláme, je obranné a plně v souladu s našimi mezinárodními závazky," prohlásil Stoltenberg. Zvažované posílení je podle něj totiž výrazně pod "jakoukoliv smysluplnou definicí významných bojových sil".

Americký velvyslanec u NATO Douglas Lute dnes novinářům připomněl, že v posledních dvou letech byli američtí vojáci v zásadě neustále přítomni na nejrůznějších cvičeních ve východní části aliance.

Nový model se ale podle něj bude zaměřovat na vojenská uskupení, která budou koherentnější a více připravená k boji než tomu bylo dosud. "Chceme se od ujišťování (spojenců) dostat k odstrašování (případného protivníka)," vysvětlil Lute.

Poté, co se vztahy NATO a Ruska v důsledku ukrajinské krize předloni výrazně zhoršily, se začala aliance v reakci na ruský přístup zaměřovat na obranu vlastního území. Druhou významnou oblastí, kterou nyní NATO řeší, je "hrozba z jihu", tedy rostoucí napětí na Blízkém Východě a terorismus.

Součástí její odpovědi, domluvené na posledním summitu ve Walesu je také posílení stávajících sil rychlé reakce a vznik jejich "hrotové" části, která má být schopna zasáhnout na území ohroženého členského státu v několika dnech. NATO také začíná v některých státech budovat sklady a zásoby tak, aby vojáci v případě nasazení měli potřebné vybavení rychle k dispozici. Spojené státy zvýšily na čtyřnásobek finance na své síly a techniku v Evropě, připomněl Stoltenberg.

Sestřel ruského letadla, které ze Sýrie podle turecké strany narušilo turecký vzdušný prostor, a nedávné těsné přelety ruských letadel nad americkými vojenskými plavidly v Baltském moři podle Stoltenberga ukazují potřebu obou částí strategie, kterou nyní aliance vůči Rusku uplatňuje.

"Potřebujeme sílu a schopnost odstrašení - proto spouštíme největší změny vojenských schopností aliance od konce studené války. A zároveň to podtrhuje potřebu průhlednosti, předpověditelnosti a dialogu s Ruskem," upozornil generální tajemník aliance.

Stoltenberg je proto přesvědčen, že by se opět měla na úrovni velvyslanců sejít Rada NATO-Rusko, zatím je však předčasné hovořit o termínu. Ministři zahraničí aliance o věci budou jednat ve čtvrtek a v pátek, kdy se také seznámí s výsledky posledního podobného jednání koncem dubna. Schůzka tehdy v zásadě jen ukázala, že mezi blokem a Moskvou dál trvají zásadní neshody.