Rusko nestahuje své jednotky od ukrajinské hranice, řekl novinářům generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Zdůraznil, že masivní přítomnost ruských vojáků u hranic Ukrajiny nijak nesnižuje napětí. Před jednáním ministrů zahraničí aliance, kterému bude krize okolo Ukrajiny dominovat, opět vyzval Moskvu ke stažení vojáků, dodržování mezinárodních závazků a zahájení konstruktivních rozhovorů s Ukrajinou.
Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka nyní alianci čeká začátek diskuse o dalším přístupu k Ruské federaci, která by mohla vyvrcholit v září na summitu NATO v Cardiffu.
"Bohužel nemohu potvrdit, že Rusko stahuje své vojáky. My to nevidíme," prohlásil Rasmussen. Reagoval na informace médií, podle nichž mělo Rusko v minulých dnech stavy svých jednotek na hranicích výrazně snížit. Informace o rozmístění a pohybech ruských vojáků při hranicích se ale často výrazně liší a nelze je hodnověrně ověřit.
Šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Andrij Parubij minulý čtvrtek prohlásil, že Rusko už stáhlo k hranicím s Ukrajinou na 100 tisíc vojáků. Podle západních expertů je ale tento údaj výrazně nadsazený. Spojené státy odhadují stav ruských vojsk na 20 tisíc, západoevropské bezpečnostní agentury uváděly počátkem minulého týdne počet 30 tisíc.
Ministři zahraničí NATO se scházejí ve chvíli, kdy podle Rasmussena ruská agrese vůči Ukrajině zpochybnila vizi Evropy svobodné a mírové a od základu změnila evropské bezpečnostní prostředí. Vojenskou konfrontaci v Evropě podle Rasmussena nikdo vidět nechce, správná je politická a diplomatická cesta.
Ruský postup, který Západ neuznává a na Moskvu kvůli němu uvalil sankce, přinesl nestabilitu přímo na hranice aliančních zemí, míní generální tajemník aliance. NATO proto podle něj dnes zdůrazní své odhodlání ke kolektivní obraně, která začíná u možnosti odstrašit protivníka.
"Přijmeme takové kroky, aby bylo celému světu jasné, že neuspěje žádná hrozba vůči aliančnímu spojenci," prohlásil Rasmussen.
NATO už posílilo vzdušné hlídky v Pobaltí, poslalo do východní Evropy stroje AWACS a hodlá revidovat a případně aktualizovat své operační plány zabývající se obranou potenciálně ohrožených zemí. Někteří politici aliance už také hovoří o možnosti například vojenské základny v některé z pobaltských zemí. Například Polsku ale připadá postup aliance příliš pomalý. Rasmussen dnes v souvislosti s reakcí na krizi zmínil také změny v plánech vojenských cvičení a "odpovídající rozmístění", včetně třeba vyšší námořní přítomnosti v Černém moři.
Ministři zahraničí NATO také rozhodnou o tom, jak politicky a prakticky v rámci nyní existující partnerské spolupráce pomoci Ukrajině. Nezávislá, suverénní a stabilní Ukrajina je podle Rasmussena klíčem k euroatlantické bezpečnosti.
"Dáme jasně najevo, že ruské akce jsou nepřijatelné," zdůraznil Rasmussen. Ministři by měli rozhodnout, které oblasti spolupráce budou i v nynějších, zcela změněných podmínkách, moci pokračovat. "Svým postupem Rusko podkopalo principy, na nichž stálo naše partnerství a porušilo své vlastní mezinárodní závazky," prohlásil generální tajemník NATO.
Kreml před NATO varuje
Rusko varovalo Kyjev, aby se se severoatlantickou aliancí nesbližovalo. Ministerstvo zahraničí upozornilo, že perspektivy spolupráce mezi Ruskem a Ukrajinou budou v mnohém záviset na zahraničně politických krocích Kyjeva.
Ruské ministerstvo uvádí, že téma sblížení s NATO se objevilo už za vlády dřívějšího prozápadního ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka. "K čemu to vedlo, je dobře známo. Došlo ke zmrazení ukrajinsko-ruských vztahů, k bolehlavu ve vztazích NATO s Ruskem a k prohloubení rozkolu v ukrajinské společnosti, jejíž většina se proti vstupu do NATO rozhodně staví," uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.
V prohlášení se uvádí, že v roce 2010 přijala Ukrajina zákon o neutralitě. Úřadující prezident Oleksandr Turčynov ale nyní považuje otázku příslušnosti k vojenským blokům za otevřenou, v ukrajinském parlamentu leží návrh zákona, který závazek neutrality ruší, praví se v dokumentu.
"Kyjev musí pochopit, že další perspektivy rozvoje rusko-ukrajinské spolupráce, a to i v hospodářské oblasti, budou v mnohém záviset na budoucích krocích ukrajinské zahraniční politiky," uvedlo ruské ministerstvo.
Turčynov se v pondělním projevu vyhnul přímé odpovědi na otázku, zda Kyjev hodlá prosazovat status neutrality. Problém příslušnosti ukrajinské armády k některému z vojenských bloků podle něj nové ukrajinské vedení projednává.
"Je to naléhává otázka. Ukrajina se dnes snaží zamezit tomu, aby jakákoli cizí země měla vůči ní útočné úmysly," řekl Turčynov a dodal, že alianční politika je předmětem jednání vlády, ministerstva zahraničí i parlamentu.
